Broumov (německý Braunau) je označení pro meteorit, respektive dva meteority vzniklé rozpadem jednoho tělesa, které dopadly 14. července (v některých pramenech 14. června)[1] 1847 ve 3:45 hodin v okolí Broumova. Jde o železné meteority (siderity). Oficiální jméno meteoritu je Braunau[2] (Broumov).[3]
Hejtmánkovice
Hejtmánkovice (Hauptmannsdorf), souřadnice 50°35'34.321"N, 16°19'16.202"E, louka U Myšáků.[4] Na místě dopadu větší části meteoritu v Hejtmánkovicích na louce "U Myšáků" je umístěna pamětní deska.
Pamětní deska
Detail
Louka U Myšáků
Křinice
Křinice (Weckersdorf), souřadnice 50°34'26.935"N, 16°19'35.399"E, domek cihláře, dnes osada Cihelny (Ziegelschlag).[1] Místo dopadu menší části meteoritu se nachází za Cihelným rybníkem.
Cihelný rybník
Přibližné místo dopadu
Vzdálenost obou míst dopadu je asi 2,2 km.
Hejtmánkovický kus 23,6 kg, rozměry 25 x 25 x 13 cm[5]
Železný meteorit patří do chemické skupiny IIAB. Je dominantně složen z kovu Fe-Ni a krystalizuje z taveniny ve formě hexaedritu.[6][7]
Meteorit Braunau byl ve své době teprve třetím železným tělesem pozorovaném při pádu. Kus větší hmotnosti (z Hejtmánkovic) byl rozřezán a rozdělen do muzeí na celém světě a to znamenalo rozhodující krok vpřed k pochopení meteoritů ze železa.[3]
V několika vesnicích v blízkosti benediktinského opatství Broumov byli lidé probuzeni zvukem hlasitých detonací, které je vyhnaly z domů. Pozorovali úkaz, který později do protokolů shodně popisovali jako let svítícího objektu v několikakilometrové výšce, zanechávajícího za sebou tmavou kouřovou stopu. Dráha směřovala od západu k východu. Detonace byly slyšet i v 50 km vzdáleném Münsterbergu (nyní Ziębice) a 80 km vzdálené Wroclawi.[8]
Hejtmánkovice: Občan Josef Tepper z Hejtmánkovic se domníval, že do louky u Hejtmánkovic udeřil blesk. Našel asi jeden metr dlouhou rýhu, ze které vyčníval černý horký kámen. S vynaložením větší síly se mu podařilo nápadně těžký předmět ze země vyjmout a odnést.
Křinice: Druhá menší část úlomku dopadla na domek cihlářského dělníka Pohla v katastru Křinice. Meteorit prorazil šindelovou střechu domku, prolétl stropem a roztříštil pelest postele, na které spaly tři děti.
Obě meteorická tělesa získal do sbírky broumovský benediktinský klášter. Za hejtmánkovický kus opat vyplatil odměnu jak nálezci, tak i majiteli louky, křinický kus spadl na pozemek patřící klášteru.
Z obou dílů meteoritu byly krátce po pádu ve vratislavské továrně na porcelán odlity sádrové formy a pořízeny kopie.
Hejtmánkovický kus byl později rozřezán a je uložen v mnoha světových muzeích a univerzitách:[3]
BEINERT, Carl Christian. Der Meteorit von Braunau am 14. Juli 1847: actenmässige Darstellung, Beschreibung und Analyse, nebst Ansichten über die Natur der Meteoriten. Breslau: Trewendt, 1848.
ŠPREŇAR, Jiří. Meteorit před více než půldruhým stoletím zviditelnil Hejtmánkovice. Náchodský deník. 2009-07-29. Dostupné online [cit. 2018-05-13].
Literatura
Buchwald, Vagn F. (1975) Handbook of Iron Meteorites. University of California Press, 1418 pp. volume 2, page 340
Beinert Carl Christian, (1848), Der Meteorit von Braunau am 14. Juli 1847. Actenmässige Darstellung, Beschreibung und Analyse, nebst Ansichten über die Natur der Meteoriten (Hierbei ein Situationsplan und drei Tafeln Abbildungen), Breslau 1848
BROUMOVSKO, časopis spoluobčanů Broumovska, Policka a Teplicka, ročník V. 1991 Meteority východních Čech, str. 6
Broumovské noviny, nezávislý časopis občanů Broumova a Broumovska, č. 6 (červen 2007) Broumovský meteorit, str. 18
Rodným krajem č. 54, O broumovském meteoritu z roku 1847, str. 27-28