From Wikipedia, the free encyclopedia
Brokát je původně těžší hedvábná tkanina se žakárovým vzorováním z nití obsahujících kovová vlákna.[1] Pro brokát vytkávaný stříbrnou nití se používá označení stříbrohlav.[2][3]
Ve 21. století se označení brokát používá také pro (všechny) textilie s výrazným plastickým vzorováním.[4]
Známé jsou zejména bavlněné brokáty s žakárovým vzorováním[5] a stuhy vyráběné horizontálním (backstrap)[6] nebo destičkovým tkaním.[7]
Podle některých nepotvrzených údajů měl být brokát známý na území dnešního Íránu už před 7000 lety. [8] Nálezy odtud z období před cca 2000 lety dokazují, že se tam vyráběly brokáty s typickými motivy květin, zvířat i lidských postav. [9]
V Evropě bylo tkaní brokátu známé asi od 13. století v Itálii. Z italského broccare (vyšívat) pochází označení této tkaniny používané v malých obměnách v evropských jazycích.
V Indii se koncem 20. století zabývalo výrobou brokátu (a sárí) asi 120 000 domáckých tkalců, z toho 95 % ve mzdě podnikatele, který jim opatřil obarvenou přízi, odebral od nich tkané zboží a případně pronajal tkalcovský stav. Tkadlec v roce 2005 vydělával 400–450 € za rok.[10]
Klasický hedvábný brokát se tká na ručních stavech s pracovní šířkou asi do 120 cm. V Indii a v Číně se z části používají tzv. brokátové stavy s tradičním vzorovacím zařízením (v Indii zvané naksha). Zařízení funguje na stejném principu jako žakárový stroj. Systém šňůr zavěšených na komplikovaně sestavených bambusových tyčích je poháněn šlapáním na pedály a řízen přes děrované karty. Stav zabírá asi 10 m2 plochy a výšku 5 m. K jeho obsluze jsou nutní dva pracovníci. U části stavů je naksha nahrazena žakárovým ústrojím (jejich podíl není na začátku 21. století známý).[10] Útek se při tkaní odvíjí z člunečku, který tkadlec protahuje ručně prošlupem mezi osnovními nitěmi. Brokátový vzor se vetkává jako přídavný útek do podkladové tkaniny.
V Indii jsou známé dva základní druhy: kontinuální Fekuan a diskontinuální Katruan.
Základní tkanina sestává v osnově ze skané hedvábné příze v jemnostech cca 20–30 tex a z útku z jednoduché hedvábné příze nebo viskózových filamentů podobné jemnosti. V osnově bývá 60–120 nití na cm, v útku cca 15–30. Přídavný vzorovací útek může být v jedné tkanině v rozdílné jemnosti (průměr 0,2–0,5 mm). [10] V novějších výrobcích se často používají vzorovací nitě z lurexu a podobných materiálů.[12]
Z brokátu se zpracovávají např. společenské oděvy, bytové textilie, tapety. Cena ručně tkaných brokátů může dosahovat 50–100 USD/m.[13]
Ke zvláštnostem patří:
Svatyně Ka'ba v Mekce je potažena černým brokátem zvaným kiswa, který se každoročně mění.
Pelerína z hedvábí madagaskarského zlatého pavouka (viz snímky v galerii).
Bavlněný brokát se tká v šířce do 150 cm na strojích s žakárovým zařízením. V 21. století přišel do módy tzv. africký brokát vzorovaný kombinací žakáru a potiskování. Vzorování odpovídá africkému vkusu. Zboží se tká v Evropě (v České republice, Německu a Rakousku), potiskuje a barví se např. v Mali, kde je úpravou tkaniny zaměstnáno až 250 000 lidí.[14]
Podrobné informace o výrobě a prodeji brokátu v celosvětovém měřítku se dají získat z každoročních analýz trhu. Např. 150stránková zpráva za rok 2015 se nabízí za 2800 USD.[22]
.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
