Boleslav II. Smělý

Boleslav II. (pol. Bolesław II; okolo r. 1042, Polsko – 2. nebo 3. dubna 1081 nebo 1082, Ossiach, Korutany) byl polský kníže (1058–1076) a král (1076–1079) z rodu Piastovců. Tento panovník získal řadu přídomků, tři nejčastější jsou Štědrý (pol. Szczodry), Smělý (pol. Śmiały) a Ukrutný (pol. Okrutny). V české literatuře je často užíván ten druhý, v polské převládá ten první, který král i sám užíval. Byl synem polského knížete Kazimíra I. a jeho ženy Dobroněgy Kyjevské.

Boleslav II. Smělý
polský kníže a král
Boleslav II. Smělý (Jan Matejko)
Doba vlády	1058–1079
Korunovace	25. prosinec 1076, Hnězdno
Narození	asi 1042 Polské království
Úmrtí	2. nebo 3. dubna 1081/82 Ossiach
Předchůdce	Kazimír I. Obnovitel
Nástupce	Vladislav I. Heřman
Manželka	Vyšeslava Kyjevská?
Potomci	Měšek Boleslavovič
Dynastie	Piastovci
Otec	Kazimír I. Obnovitel
Matka	Dobroněga Kyjevská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda

Během svého panování vybudoval mnoho nových kostelů a klášterů, pozvedl finance svého státu zavedením ražby kvalitních mincí a přechodně posílil moc panovníka. Byl zarytým nepřítelem římského císaře Jindřicha IV. a českého krále Vratislava II. a snažil se vybudovat dlouhodobé spojenectví s Uhrami a Kyjevskou Rusí, s jejichž vládnoucími rody byl pokrevně i zájmově spřízněn. Jeho spojenectví s papežem Řehořem VII. proti císaři mu roku 1076 přineslo královský titul (respektive jeho oficiální uznání).

Jeho rostoucí moc začala znepokojovat polskou šlechtu a o trůn navíc začal usilovat jeho bratr Vladislav Herman. Určitou roli mohl hrát i poněkud divoký životní styl panovníka provázený výstřelky (s oblibou unášel a týral ženy, snad trpěl sexuální úchylkou), které začala kritizovat církev v čele s krakovským biskupem Stanislavem, a spory s církví o některá její práva (o církevní majetek a právo azylu).

Spory se Stanislavem vygradovaly do té míry, že na jedné straně biskup buďto králi hrozil klatbou, nebo ji na něj uvalil (případně ji na jeho žádost uvalil papež), na druhé straně král biskupa patrně prohlásil za zrádce (co přesně tento termín znamenal a zda byl kryt nějakým legitimním soudním rozhodnutím, není jasné) a 11. dubna 1079 vpadl do kostela sv. Michala ve Skalce, kde Stanislav právě sloužil mši, a vlastnoručně jej zabil přímo u oltáře.

Bezprostředně poté vypuklo v zemi povstání, které krále vyhnalo do Uher. Nakonec zřejmě nalezl útočiště v Korutanech, o dva roky později (1081/82) zemřel v klášteře za záhadných okolností, zřejmě byl otráven.

Vývod z předků

Měšek I. Polský

Boleslav I. Polský

Doubravka Přemyslovna

Měšek II. Lambert

Dobromir

Emnilda z Lužice

Kazimír I. Obnovitel

Heřman I. Lotrinský

Ezzo Lotrinský

Hedvika z Dilingenu

Richenza Lotrinská

Ota II.

Matylda Saská

Theofano

Boleslav II. Smělý

Igor Kyjevský

Svjatoslav I. Igorevič

Olga Kyjevská

Vladimír I. Kyjevský

Mal

Maluša

Dobroněga Kyjevská

Konstantin VII. Porfyrogennetos

Roman II.

Helena Lekapene

Anna Porfyrogennéta

Krateros

Theophana

Odkazy

Literatura

• Gallus Anonymus. Kroniky a činy polských knížat a vládců. Praha: Argo, 2009. 162 s. ISBN 978-80-257-0206-2.
• Norbert Delestowicz, Bolesław II Szczodry. Tragiczne losy wielkiego wojownika, 1040/1042 – 2/3 IV 1081 albo 1082, Kraków 2016, ISBN 978-83-7730-172-2.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav II. Smělý na Wikimedia Commons

Předchůdce:		Polský král Boleslav II. Smělý		Nástupce:
-		1076–1079		-

Předchůdce:		Polský kníže Boleslav II. Smělý		Nástupce:
Kazimír I. Obnovitel		1058–1076		Vladislav Heřman

Portály: Lidé | Polsko | Středověk