Blansek
zřícenina hradu v Moravském krasu From Wikipedia, the free encyclopedia
Blansek (německy Blanseck) je rozsáhlá zřícenina hradu ležícího nad údolím říčky Punkvy, v katastrálním území Suchdol v Moravském krasu (obec Vavřinec). Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[1] Známá propast Macocha je od hradu vzdálena jen cca půl kilometru vzdušnou čarou na sever; vchod do Punkevních jeskyní je přímo naproti hradu, pod kopcem, na němž stojí.
| Blansek | |
|---|---|
 Zříceniny hradu v roce 2014 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 2. polovina 13. století |
| Zánik | 15. století |
| Stavebník | Bruno ze Schauenburku |
| Poloha | |
| Adresa | jižně od Suchdola, Vavřinec, Česko |
| Souřadnice | 49°22′15,96″ s. š., 16°43′18,84″ v. d. |
 Blansek | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 24051/7-623 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ve starší literatuře je hrad znám i pod jménem Blansko.[pozn. 1]
Historie
Hrad Blansek založil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku ve 2. polovině 13. století. Poprvé se hrad výslovně uvádí roku 1275. Hrad se stal centrem lenního obvodu s více než 30 many. Jako léno byl Blansek udělován až od konce 14. století, kdy na Moravě došlo k markraběcím válkám. Prvním leníkem byl Erhart z Kunštátu a ze Skal, kterému hrad svěřil roku 1396 biskup Mikuláš z Riesenburka. Od roku 1400 měl hrad v zástavě Aleš z Kunštátu a Lysic, v letech 1417–1420 ho držel Vilém Zajíc z Valdeka a v letech 1420–1435 rod ze Studnice.
Za husitských válek se stal Blansek jedním z opěrných bodů biskupa Jana Železného proti husitům. Spolehlivé zprávy o dobývání hradu za husitských válek neexistují, hrad byl prý dobýván při husitském tažení roku 1424, poté roku 1431. K dobytí však pravděpodobně nedošlo nebo hrad alespoň nebyl poškozen tak, aby nebyl dále obyvatelný. Hrad měl přislíben do zástavy Vok V. z Holštejna, avšak biskup Pavel z Miličína si ho ponechal pro příslušníky svého rodu. Roku 1440 se na hradě konal sjezd biskupských leníků.
V roce 1461 je uváděn jako pustý. Hrad byl zničen požárem. Ještě se traduje, že za třicetileté války byl provizorně uzpůsoben k obraně proti Švédům.[2]
Popis
Hrad sestává z vlastního jádra o rozměrech 70×25 metrů, které obsahovalo i palác. Tato část hradu (ležící přímo nad údolím, kudy vede silnice k Punkevním jeskyním) vznikla v 13. století za biskupa Bruna. Někdy před rokem 1349 bylo k hradu přistavěno rozsáhlé předhradí, které je od hlavního hradu odděleno dvojitým příkopem. Z původního hradu se zachovaly zbytky paláce a hradby, zřetelné jsou i zbytky předhradí.
Ve 30. letech 20. století byla z bezpečnostních důvodů stržena část chátrajícího zdiva, aby nedošlo k jeho zřícení na silnici k Punkevním jeskyním, které se v té době právě zpřístupňovaly pro veřejnost. Havarijní stav zříceniny přetrval až do 21. století, koruny zdiva jsou rozvolněné a zbytkům objektu hrozí zřícení do údolí řeky Punkvy.[3]
Galerie
Obvodová zeď předhradí
Čelo hradní zdi
Zříceniny hradního paláce
Zříceniny hradního paláce (zvnějšku)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.