čeleď rostlin From Wikipedia, the free encyclopedia
Blánatcovité (Hymenophyllaceae) je jediná recentní čeleď řádu blánatcotvaré (Hymenophyllales). Jsou to vesměs drobné a jemné kapradiny s oddenkem protostélické stavby. Jejich listy jsou jednoduché, nebo až 4x zpeřené, připomínají fyloidy mechů. Čepel listů je většinou jednovrstevná a neobsahuje žádné průduchy. Sporangia jsou uspořádána na sloupku, který je vlastně pokračováním listové žilky.
 Blánatcovité | |
|---|---|
_011.jpg) Blánatec kentský (Hymenophyllum tunbrigense) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | kapraďorosty (Monilophyta) |
| Třída | kapradiny (Polypodiopsida) |
| Řád | blánatcotvaré (Hymenophyllales) |
| Čeleď | blánatcovité (Hymenophyllaceae) Mart., 1835 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zástupci čeledi blánatcovité jsou nevelké kapradiny dorůstající velikosti obvykle 1 až 40 cm. Rostou na zemi, na skalách nebo jako epifyty. Oddenky jsou vzpřímené nebo dlouze plazivé, někdy i rozvětvené, nitkovité až tlusté, často pokryté chlupy, s kořeny nebo bezkořenné. V oddencích je jediný centrální cévní svazek (protostélé). Sterilní a fertilní listy jsou stejné nebo odlišné. V pupeni jsou listy spirálovitě stočené nebo nikoliv. Čepel listů je velmi tenká (mezi žilkami má obvykle tloušťku jen jedné buňky, řidčeji až 3 buněk), bez průduchů, celistvá až složená, lysá nebo různým způsobem chlupatá. Žilky jsou volné, větvené nebo nevětvené.
Výtrusnice jsou ve výtrusnicových sloupcích vytvářejících se na koncích listových žilek a krytých kuželovitou až dvouchlopňovou ostěrou. Prstenec výtrusnic je nepřerušený. Gametofyt je nadzemní, zelený, nitkovitý nebo hřebenitý.[1]
Čeleď blánatcovité zahrnuje asi 600 druhů ve 2 rodech. Je rozšířena téměř po celém světě. Nejvíce druhů se vyskytuje ve vlhkých tropech a subtropech.[1] V Evropě se vyskytují 2 druhy blánatce (Hymenophyllum) a vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum).[2] U nás se žádný zástupce ve stádiu sporofytu nevyskytuje, v roce 1993 však byl nalezen v Českosaském Švýcarsku v temných vlhkých štěrbinách pískovcových skal vláskovitý gametofyt vláskatce tajemného (Trichomanes speciosum) a vzbudil v botanickém světě senzaci.[3] Za státní hranicí na německé straně roste i blánatec kentský (Hymenophyllum tunbrigense), u nás však nebyl dosud nikdy nalezen.[4]
Řád blánatcotvaré (Hymenophyllales) je sesterskou větví řádu Gleicheniales a tvoří jednu z bazálních, vývojově nejstarších větví leptosporangiátních kapradin.[5] Klasifikace rodů je velmi neustálená, při úzkém pojetí jich bývá rozlišováno až 40.[1]
Fosilní nálezy zástupců čeledi blánatcovité jsou vzhledem k jejich subtilní stavbě velmi sporadické. Nejstarší známé nálezy (Hopetedia praetermissa) jsou datovány do svrchního triasu a pocházejí ze Severní Karolíny v USA.[6]
Hymenophyllum, Trichomanes
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
