německá herečka From Wikipedia, the free encyclopedia
Barbara Rudnik (27. července 1958, Wehbach an der Sieg, Německo – 23. května 2009, Wolfratshausen, Německo) byla německá herečka.
Barbara Rudnik | |
---|---|
Barbara Rudnik (2006) | |
Narození | 27. července 1958 Wehbach an der Sieg, Německo |
Úmrtí | 23. května 2009 (ve věku 50 let) Wolfratshausen, Německo |
Místo pohřbení | Nordfriedhof |
Aktivní roky | 1981–2007 |
Oficiální web | http://www.barbararudnik.com/ |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Barbara Rudnik se narodila v roce 1958 ve Wehbachu an der Sieg jako nejmladší ze tří dcer soustružníka a švadleny.[1] Od roku 1968 žila v Kasselu, kde studovala na reálce. Poté pracovala nějaký čas v knihkupectví.[1] V roce 1976 přišla do Mnichova, kde ji jako herečku objevili studenti Hochschule für Fernsehen und Film München (HFF München). V roce 1978 navštěvovala herecké kurzy v Zinner Studiu a v letech 1979 a 1980 se podílela na různých produkcích HFF München.[2]
V osobním životě byli jejími partnery Bernd Eichinger, od roku 1995 do roku 2002 spisovatel Philipp Kreutzer a do dubna 2005 mnichovský restauratér a kuchař Karl Ederer.[3]
26. dubna 2008 informovala média, že se Barbara Rudnik od prosince 2005 léčí s rakovinou prsu. V říjnu 2008 se účastnila spolu se svou přítelkyní, spisovatelkou Kerstin Cantz, čtení, při němž představily román Die Schmetterlingsjägerin.[4] 23. května 2009 Barbara Rudnik svému onemocnění podlehla.[5]
Barbara Rudnik debutovala na filmovém plátně v roce 1981 ve filmu režisérky Beate Klöckner Kopfschuss. V témže roce se ještě účastnila natáčení filmu Jochena Richterse Am Ufer der Dämmerung uvedeného do kin v roce 1983. Současně účinkovala i v několika divadelních představeních. Další hlavní roli získala Barbara Rudnik ve filmu Anja televizní režisérky Wilmy Kottusch vysílaném společností Südwestfunk v roce 1983. V roce 1984 získala hlavní roli ve filmu Christopha Blumenberga Tausend Augen. Hlavní postava tohoto erotického thrilleru, studentka Gabriela, se snaží vydělat si peníze na cestu do Austrálie v peep show. Ve filmu spoluúčinkovali Armin Mueller-Stahl, Gudrun Landgrebe a Peter Kraus. Barbara Rudnik se stala žádanou filmovou a televizní herečkou.
V druhé polovině osmdesátých let ztvárnila hlavní role ve filmech Müllers Büro (režie Niki List), Der Unsichtbare (režie Ulf Miehe) a v televizních filmech produkovaných stanicí ZDF Für immer jung (Vivian Naefe) a Liebes Leben (Hartmut Griesmayr). Do francouzské kinematografie vstoupila filmy Douce France a La presqu'île s Gerardem Blainem. V roce 1992 se pak účastnila natáčení filmů Evasion a Chute Libre pro francouzskou televizi a účinkovala v roli východoněmecké učitelky Inge Scholl kriminálním dramatu Rotlicht a v roli Laure Petersen ve filmu Die schöne Feindin produkce ZDF.
V roce 1994 se objevila v televizním seriálu ZDF Die Stadtindianer a v roce 1995 v Blumenbergově epizodě seriálu Tatort Eine todsichere Falle. V témže roce ztvárnila roli Sabiny Amman ve filmu Der Sandmann (spoluúčinkoval Götz George), v roce 1996 v režii Nica Hofmanna roli Matky Elisabethy v novém televizním zpracování filmu Es geschah am hellichten Tag. V roce 1998 účinkovala opět po boku Götze Georgeho ve filmu Solo für Klarinette, opět v režii Nica Hofmanna. Koncem 90. let účinkovala ještě ve filmu In alter Freundschaft Dennise Satina, v epizodě Das Bombenspiel seriálu Ein starkes Team produkce ZDF a ve filmu Das Biest im Bodensee produkce RTL. V televizním thrilleru Gefährliche Wahrheit ztvárnila roli soudní lékařky.
V prvních letech nového století účinkovala v několika filmech převážně televizní produkce. V únoru 2002 převzala roli komisařky Simony Dreyer v kriminálním seriálu televize ARD Polizeiruf 110. V roce 2003 ztvárnila postavu manželky německého spolkového kancléře Willyho Brandta Rut Brandtové ve filmu Olivera Storze Im Schatten der Macht.
Po celou dobu účinkovala též jako divadelní herečka; podle vlastních slov si na divadle cenila jeho „zvláštní atmosféry“.[1] Patřila k zakladatelům profesního svazu Bundesverband der Film- und Fernsehschauspieler založeného v dubnu 2006.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.