Banine (rodným jménem Umm El-Banu Asadullajeva; ázerbájdžánsky Ümm-Əl-Banu, či Mirzə qızı Əsədullayeva, 18. prosince 1905 Baku – 23. října 1992 Paříž) byla ázerbájdžánsko-francouzská spisovatelka.
| Banine | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. prosince 1905 Baku |
| Úmrtí | 23. října 1992 (ve věku 86 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Ústav soudního lékařství v Paříži |
| Povolání | spisovatelka |
| Rodiče | Mirza Asadullayev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a činnost
Byla vnučkou milionáře Musy Nagijeva a dcerou politika Mirzy Asadullajeva, ministra průmyslu a obchodu ve vládě Ázerbájdžánské demokratické republiky (prosinec 1918 – duben 1920). Poté, co se v Ázerbájdžánu chopili moci bolševici a připojili ho k Sovětskému svazu, byl její otec zatčen. Podařilo se mu však dostat z vězení a ona pak uprchla i s otcem a manželem do Istanbulu. Tam opustila manžela, za něhož byla nucena se provdat již v patnácti letech, a následně emigrovala do Francie.[1]
Literární činnost
Ve Francii ji po mnoha letech přátelé z literárních kruhů, jako Henry de Montherlant, Nikos Kazantzakis a André Malraux, přiměli, aby své práce publikovala. Snažila se ve svých textech především představit historii a kulturu Ázerbájdžánu Francii a Evropě. Ve svých knihách vypráví také o své konverzi ke katolicismu. Její nejznámější spisy jsou Kavkazské dny (Jours caucasiens) a Pařížské dny (Jours parisiens) z let 1946 a 1947.[2]
Banine zemřela v Paříži 23. října 1992 ve věku 86 let. Nekrolog deníku Le Figaro ji nazval „jednou z těch osobností, které přitahovaly jako magnet všechny jedinečné postavy své doby“. Narážel tím na to, že k jejím blízkým přátelům patřili také Ernst Jünger, Ivan Bunin a mnozí jiní umělci. Jüngerovi věnovala několik knih (Rencontres avec Ernst Jünger; Portrait d'Ernst Jünger: lettres, textes, rencontres; Ernst Jünger aux faces multiples), ale psala také o dalších emigrantech ve Francii (La France étrangère).
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
