Banán

Tento článek je o plodu. O botanickém zařazení banánu pojednává článek Banánovník.

Banán je protáhlé žluté ovoce (nesladké druhy s vyšším obsahem škrobu (plantain) zelenina^[1]) a plod banánovníku (epigeická bobule). Jde o velice žádanou komoditu produkovanou zemědělci tropických zemí, kde tvoří významnou složku potravy. Banány mívají obvykle hmotnost mezi 115–200 g, ta je však významně závislá na konkrétním kultivaru. Z této váhy asi 80 % představuje jedlou část a zbývajících 20 % připadá na kožovitou slupku. Banán se (po kukuřici a rýži) stal třetí plodinou, u níž je znám celý její genom.^[1]

Banán a jeho řez

Nezralé banány na banánovníku

Plody se liší velikostí, barvou a pevností, ale obvykle jsou tvaru podlouhlého a zakřiveného, s měkkou dužninou, pokrytou slupkou, která může mít různé zbarvení, jednak z důvodu zralosti nebo existují například odrůdy s červenou slupkou. Téměř všechny moderní odrůdy jsou bez semen. Vůně, chuť a konzistence plodů je významně ovlivněna teplotou, při které dozrávají. Při nízkých teplotách šednou a kazí se. Banány dodávané na trh mírného pásma (tedy i k nám) jsou sklízené tak, že dozrávají během dopravy. Snížení teploty během této doby zvyšuje životnost plodů a taky kvalitu konečného produktu, ale, jak již bylo zmíněno výše, negativně ovlivňuje jejich kvalitu, proto při dopravě nikdy nebývají chlazeny pod 13,5 °C. Proto se také nedoporučuje ukládat nakoupené banány do lednice, protože jejich kvalita tím značně utrpí.^[2] Zajímavostí je, jak se nechávají banány dozrávat. Tento proces probíhá v tzv. tlakových komorách, do kterých se celé nerozbalené kartony s banánovými plody umístí. V tlakové komoře dojde „k omačkání plodů“ plynem (etylen), čímž se nastartuje zrychlený proces zrání. Zralost banánů (v obchodech, popř. skladech) se určuje speciální stupnicí dle podílu zahnědlých skvrn a ploch na slupce. S postupujícím zráním se banán také zakulacuje.^[1]

Banány rostou ve visících trsech, od několika po mnoho kusů ve vrstvě (zvané též ruka) v mnohovrstevném svazku. Celek visících trsů se nazývá kmen.

Mezi nejhojněji pěstovaný kultivar banánu patří triploidní odrůda vzniklá zkřížením druhů Musa acuminata a Musa balbisiana. Tento druh je bez semen (kvůli konzumaci), takže se musí rozmnožovat pouze vegetativně, v důsledku čehož je velice náchylný k nemocem a různým plísním.^[3]

Historie

Heslo „Banany čili Pisangi“ z Poučného slovníku domácího (Olomouc 1885)

Řez původním divokým banánem se semeny, díky nimž nebyl odkázán na vegetativní rozmnožování jako pěstovaný banán.

Banán, resp. rostlina banánovník, byl domestikován v jihovýchodní Asii (kde rostou botanické druhy banánovníku) a podle archeologických nálezů to mohlo nejspíše být na území dnešní Papuy Nové Guineje a to možná již 8000 př. n. l. První písemná zmínka o banánech je v buddhistických textech z let okolo 600 př. n. l. Alexandr Veliký objevil chuť banánu v údolích Indie v roce 327 př. n. l. První známý organizovaný banánový sad se objevil v Číně v roce 200 n. l. V roce 650 islámští dobyvatelé přinesli banán do Palestiny. Arabští kupci rozšířili banány po většině území Afriky.

V roce 1502 portugalští kolonisté vybudovali první banánové sady v Karibiku a ve Střední Americe.

Průměrný obsah látek a minerálů

Syrový banán bez slupky se skládá ze 75 % vody, 23 % sacharidů, 1 % bílkovin a zanedbatelného množství tuku. 100 gramů banánu obsahuje 89 kalorií, 24 % doporučeného denního nutričního příjmu vitamínu B6 a malé množství vitamínu C, manganu, draslíku a vlákniny.

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových banánech.^[4]

Složka	Jednotka	Průměrný obsah	Prvek	Průměrný obsah (mg/100 g)	Složka	Průměrný obsah (mg/100g)
voda	g/100 g	75,1	Na	1	vitamín C	11
bílkoviny	g/100 g	1,2	K	400	vitamín D	0
tuky	g/100 g	0,1	Ca	6	vitamín E	0,27
cukry	g/100 g	20,9	Mg	34	vitamín B6	0,29
celkový dusík	g/100 g	0,19	P	28	vitamín B12	0
vláknina	g/100 g	1,1	Fe	0,3	karoten	0,021
mastné kyseliny	g/100 g	stopy	Cu	0,10	thiamin	0,04
cholesterol	g/100 g	0	Zn	0,2	riboflavin	0,06
energie	kJ/100 g	403	Mn	0,4	niacin	0,7

Nemoci

Banánovník je zpravidla napaden bakterií hnědé hniloby brambor – Ralstonia solanacearum, se kterou snad žije dokonce v určité symbióze a kterou známe v podobě hnědých flíčků a ploch na banánové slupce.

Produkce ve světě

V roce 2002 se celosvětově prodalo přes 12 miliónů tun banánů. Státy Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny exportovaly každý přes 1 milión tun banánů.

V roce 2023 činila světová produkce 139 milionů tun. Země s nejvyšší produkcí banánů byly státy Indie a Čína, které vypěstovaly 26 % světové produkce. Asijské státy se na celkovém množství podílely přibližně 51,9 %, Americké státy vyprodukovaly 23,9 % a africký kontinent 22,5 %^[5]

Deset největších producentů banánů v roce 2023:^[5]

Pořadí	Stát	Množství v tunách
1.	Indie	36 614 000
2.	Čína	11 702 800
3.	Indonésie	9 335 232
4.	Nigérie	7 308 103
5.	Ekvádor	7 198 482
6.	Brazílie	6 825 724
7.	Filipíny	5 871 408
8.	Angola	4 893 686
9.	Guatemala	4 390 553
10.	Tanzanie	3 673 670
	Svět	139 277 894

Podle údajů za rok 2023 byly největšími vývozci banánů státy Ekvádor (3,9 milionů tun), Guatemala (2,7 milionů tun), Kostarika (2,2 milionů tun), Filipíny (2 miliony tun) a Kolumbie (1,7 milionů tun).