Postsovětské republiky, země bývalého Sovětského svazu, bývalé sovětské republiky nebo též bývalý Sovětský svaz je souhrnné označení pro patnáct nezávislých států, které vznikly nebo byly obnoveny při rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 z bývalých svazových republik.
1. Arménie; 2. Ázerbájdžán; 3. Bělorusko; 4. Estonsko; 5. Gruzie; 6. Kazachstán; 7. Kyrgyzstán; 8. Lotyšsko; 9. Litva; 10. Moldavsko; 11. Rusko; 12. Tádžikistán; 13. Turkmenistán; 14. Ukrajina; 15. Uzbekistán
Největší postsovětskou republikou a hlavním nástupnickým státem je Ruská federace, která ostatní tyto státy označuje jako své blízké zahraničí. V ruské politice a jejích konceptech jako je eurasianismus jsou tyto země bývalého Sovětského svazu a Ruského impéria chápány jako historicky ruská sféra vlivu, oblast ruského politického a bezpečnostního zájmu.
Země bývalého Sovětského svazu netvoří jeden celek, Společenství nezávislých států a další mezinárodní organizace sdružují jen některé z těchto zemí.
Státy a geografická uskupení
Patnáct postsovětských republik se klasicky dělí do následujících pěti skupin. Každá z těchto oblastí má své vlastní rysy, díky nejenom geografickým a kulturním faktorům, ale také díky místní historii a vztahy s Ruskem. Kromě toho v oblasti existuje množství de facto nezávislých států, které nebyly uznány mezinárodním společenstvím.
Ekonomika
Zhroucení Sovětského svazu proběhlo v důsledku celkové ekonomické stagnace, dokonce recese. Když se zhroutil Gosplan, který záměrně provázal výrobu v jednotlivých sovětských republikách, došlo k narušení vnitrorepublikových vazeb, což vedlo k ještě vážnějšímu rozpadu postsovětských ekonomik.
Většina bývalých sovětských republik začala transformační přechod k tržnímu hospodářství v letech 1990–1991 a snažila se přebudovat a restrukturalizovat své ekonomické systémy, s různými výsledky. Proces spustil prudký ekonomický pokles, při kterém hrubý domácí produkt (HDP) poklesl v letech 1990 až 1995 o více než 40 %.[3] Tento pokles v HDP byl ještě intenzivnější než 27% pokles, který zaznamenaly Spojené státy během velké hospodářské krize v letech 1930 až 1934.[4] Restrukturalizace veřejných financí v souladu se zásadami tržní ekonomiky vedla k dramatickým snížením výdajů ve zdravotnictví, školství a dalších sociálních programech, což vedlo k výraznému nárůstu chudoby.[5]
Počáteční pokles byl nakonec zastaven kumulativním efektem tržních reforem a po roce 1995 se ekonomiky postsovětských států začaly uzdravovat a jejich HDP se dostal ze záporných do kladných čísel. K roku 2007 dosáhlo 10 z 15 postovětských republik lepší úrovně HDP, než jakou měly v roce 1991.[6] Pouze Moldavsko, Ukrajina, Gruzie, Kyrgyzstán a Tádžikistán mají HDP výrazně pod úrovní z roku 1991.
Změny v hrubém domácím produktu (HDP) v konstantních cenách, 1991–2007[6]
| Stát | 1991 | 1995 | 2000 | 2005 | 2007 | Rok zvratu* |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Baltské státy | ||||||
| Estonsko | 100,0 | 76,0 | 99,6 | 143,7 | 166,0 | 1995 |
| Lotyšsko | 100,0 | 60,9 | 80,3 | 118,4 | 138,1 | 1994 |
| Litva | 100,0 | 61,5 | 76,0 | 109,6 | 123,7 | 1995 |
| Středoasijské státy | ||||||
| Kazachstán | 100,0 | 68,9 | 77,8 | 127,1 | 148,7 | 1996 |
| Kyrgyzstán | 100,0 | 56,6 | 74,3 | 89,1 | 98,7 | 1996 |
| Tádžikistán | 100,0 | 43,5 | 50,0 | 78,2 | 89,5 | 1997 |
| Turkmenistán | 100,0 | 65,4 | 79,8 | 167,4 | 188,9 | 1998 |
| Uzbekistán | 100,0 | 82,5 | 93,6 | 117,2 | 132,0 | 1996 |
| Zakavkazsko | ||||||
| Arménie | 100,0 | 45,9 | 59,0 | 104,5 | 119,1 | 1994 |
| Ázerbájdžán | 100,0 | 41,5 | 58,1 | 101,2 | 157,0 | 1996 |
| Gruzie | 100,0 | 35,8 | 47,3 | 66,3 | 74,1 | 1995 |
| Východoevropské státy | ||||||
| Bělorusko | 100,0 | 66,1 | 89,7 | 128,4 | 140,9 | 1996 |
| Moldavsko | 100,0 | 47,3 | 41,7 | 58,4 | 65,0 | 2000 |
| Ukrajina | 100,0 | 52,4 | 47,5 | 68,7 | 73,3 | 2000 |
| Rusko | 100,0 | 65,4 | 70,7 | 95,3 | 106,8 | 1999 |
* Rok, kdy se zastavil pokles HDP a začal jeho růst.
Regionální organizace
Od rozpadu Sovětského svazu vznikla řada regionálních organizací a kooperujících bloků. V této sekci jsou zahrnuty pouze organizace, které sestávají výhradně z postsovětských republik.
Společenství nezávislých států (SNS) mělo být symbolicky nástupnickou organizací Sovětského svazu. Založily jej v prosinci 1991 Bělorusko, Rusko a Ukrajina a členy se staly všechny republiky s výjimkou baltských států.[7] Turkmenistán změnil svou účast na přidruženého člena, Gruzie, Ukrajina a Moldavsko přestaly být členy v reakci na ruské agrese a okupace jejich území.
Patnáct postsovětských republik lze sdružit podle spolupráce do regionálních bloků:
- Tři pobaltské státy neusilovaly o členství v žádné z postsovětských organizací a naopak se snažily dosáhnout členství v Evropské unii a NATO (na bývalé sovětské republiky zůstává napojena pouze jejich rozvodná síť a železniční systém). Jedinou výjimkou výše zmíněného je členství ve Společnosti demokratické volby.
- Středoasijské státy Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán (společně s Běloruskem) jsou členy SNS a participují rovněž v řadě regionálních organizací, kde je Rusko primárním hráčem. Mezi takové organizace patří: EurAsEc, OSKB a ŠOS.
- Arménie je kromě SNS členem pouze OKSB.
- Ukrajina, Moldavsko a Ázerbájdžán jsou především členy organizací, kde nehraje dominantní roli Rusko. Mezi takové organizace patří například GUAM či Společenství demokratické volby. Ačkoliv byla Ukrajina jednou ze zakládajících zemí SNS, právně jejím členem nebyla, neboť nikdy neratifikovala její chartu z roku 1993.[7]
- Turkmenistán je přidruženým členem SNS (své plné členství zrušil v srpnu 2005)[8] a členem Organizace pro ekonomickou spolupráci; jinak neusiluje o bližší integraci v žádné ze západních ani postsovětských organizací.
Sporné postsovětské země
- Podněstří – separatistické území Moldavska podporované Ruskem
- Abcházie – separatistické území Gruzie podporované Ruskem
- Jižní Osetie – separatistické území Gruzie podporované Ruskem
- Republika Arcach na Náhorním Karabachu, arménská enkláva na území Ázerbájdžánu
Dočasné ruské loutkové kvazistáty na okupovaných územích Ukrajiny
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
