Azory
souostroví v Atlantském oceánu From Wikipedia, the free encyclopedia
Azory, též Azorské ostrovy (portugalsky Ilhas dos Açores) jsou souostroví a zámořské autonomní území Portugalska nacházející se v Atlantském oceánu v oblasti Makaronésie, přibližně 1500 km od Lisabonu a asi 3900 km od východního pobřeží Severní Ameriky. Jde o významnou turistickou oblast, nacházejí se zde 2 lokality zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – město Angra do Heroísmo a vinařská kulturní krajina na ostrově Pico. Souostroví patří mezi tzv. „nejvzdálenější regiony“ Evropské unie. Mají i značný dopravní význam – leží na námořní trase z Evropy do Ameriky, nachází se zde několik letišť a stanice podmořských kabelů.
| Azory Região Autónoma dos Açores | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak | |
| Hymna: Hino dos Açores | |
| Motto: Antes morrer livres que em paz sujeitos (Lepší zemřít svobodně než v míru) | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Ponta Delgada |
| Souřadnice | 38°37′26″ s. š., 28°1′52″ z. d. |
| Rozloha | 2 333 km² |
| Nejvyšší bod | Ponta do Pico (2351 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC−01:00 (standardní čas) UTC±00:00 (letní čas) Atlantic/Azores |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 236 440 (2021) |
| Hustota zalidnění | 101,3 obyv./km² |
| Jazyk | portugalština |
| Správa regionu | |
| Stát |  Portugalsko |
| Druh celku | autonomní region |
| Vznik | 1976 |
| Prezident | Vasco Cordeiro |
| Měna | euro |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | PT-20 |
| Označení vozidel | P |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na původu pojmenování ostrovů není shoda. Dle nejtradičnější teorie vychází z portugalského slova açor, „jestřáb“. Tyto dravce prý první objevitelé spatřili létat nad ostrovy.[1]
Ostrovy znali již starověcí Féničané, od začátku 14. století Janované a v roce 1453 je (neobydlené) obsadili Portugalci.
Vlajka
Podrobnější informace naleznete v článku Azorská vlajka.
Azorská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma svislými pruhy, modrým a bílým, o poměru šířek 2:5. Přes dělicí linii pruhů je zobrazen stylizovaný letící žlutý jestřáb. Nad ním je v půlkruhu devět žlutých, pěticípých hvězd. Při horním rohu je umístěn štít portugalského státního znaku.
Hymna
Azorská hymna je píseň Hino dos Açores. Text hymny napsala Natália Correia, původní hudbu složil Joaquim Lima a upravil Teófilo Frazão.
Souostroví je tvořeno devíti obydlenými ostrovy: São Miguel (největší, 759 km²), Pico (447 km²), Terceira (403 km²), São Jorge (246 km²), Faial (173 km²), Flores (143 km²), Santa María (97 km²), Graciosa (62 km²), Corvo (17 km²). Jsou součástí Středoatlantského hřbetu – včetně podmořské části jsou vysoké 4000 metrů, pobřeží je strmé. Z geologického hlediska leží Azory zčásti na eurasijské a zčásti na severoamerické litosférické desce. Jsou zde častá zemětřesení a výskyt minerálních pramenů. Nejvyšší horou souostroví je Ponta do Pico (2351 m n. m.), která je i nejvyšší horou celého Portugalska. Na Azorách se vyskytuje i mnoho jezer sopečného původu. Vládne zde mořské subtropické podnebí, se silnými větry. Vlivem Golfského proudu tu nejsou velké teplotní výkyvy, v létě se teplota pohybuje kolem 23 °C a v zimě klesá k 16 °C. Ani teplota vody nepodléhá větším změnám, osciluje mezi 17 °C a 24 °C.
Na Azorských ostrovech byly vyhlášeny celkem 4 biosférické rezervace (stav v 02/2020) - Fajãs de São Jorge, Corvo, Flores, Graciosa.[2]
Azorské souostroví vzniklo kombinací různých procesů, jak vulkanických, tak i tektonických s výrazným přičiněním azorské horké skvrny. Jako první z azorských ostrovů vystoupila nad hladinu oceánu Santa Maria, přibližně před 8,12 mil. let, další ostrovy následovaly přibližně před 5–2 mil. let. Za nejmladší se považuje Pico, které se vynořilo až v kvartéru, přibližně před 300 000 lety[1].
Když se v druhohorách rozdělil superkontinent Pangea na Laurasii a Gondwanu, začal se mezi nimi formovat Atlantik. Osou rozpínání Atlantiku se stal Středoatlantský hřbet, na němž po miliony let docházelo (a stále dochází) k výlevům magmatu na oceánské dno a vzniku nové kůry. Magma postupně chladne a vytváří tak nové vrstvy na těch již dříve utuhlých. V oblasti dnešních Azor začaly výraznější výlevy magmatu až v třetihorách. Magmatický materiál se začal akumulovat na oceánském dně a vytvářet podmořské hory a plošiny. V případě Azor nešlo jen o výlevy ze samotného Středoatlantského hřbetu, na jejich vzniku se podílel i vulkanismus z tzv. transformních zlomů, které jsou na Středoatlantský hřbet v podstatě kolmé[1].
| Ostrov | Rozloha (km²) |
Populace (2011)[3] |
Nejvýznamnější obce | Obce (portugalsky concelho) | Lokalizace |
|---|---|---|---|---|---|
| Flores | 143 | 3 793 | Santa Cruz das Flores | Lajes das Flores, Santa Cruz das Flores | 39°26′24″ s. š., 31°12′21″ z. d. |
| Corvo | 17 | 430 | Vila do Corvo | Vila do Corvo | 39°41′58″ s. š., 31°6′22″ z. d. |
| Terceira | 403 | 56 437 | Angra do Heroísmo | Angra do Heroísmo a Praia da Vitória | 38°43′13″ s. š., 27°12′39″ z. d. |
| Graciosa | 62 | 4 391 | Santa Cruz da Graciosa | Santa Cruz da Graciosa | 39°3′5″ s. š., 28°0′33″ z. d. |
| São Jorge | 246 | 9 171 | Velas | Calheta, Velas | 38°38′34″ s. š., 28°1′43″ z. d. |
| Pico | 446 | 14 148 | Madalena | Lajes do Pico, Madalena, São Roque do Pico | 38°27′54″ s. š., 28°19′10″ z. d. |
| Faial | 173 | 14 994 | Horta | Horta | 38°34′22″ s. š., 28°41′36″ z. d. |
| Santa Maria | 97 | 5 552 | Vila do Porto | Vila do Porto | 36°58′35″ s. š., 25°6′4″ z. d. |
| São Miguel | 759 | 137 856 | Ponta Delgada | Lagoa, Nordeste, Ponta Delgada, Povoação, Ribeira Grande, Vila Franca do Campo | 37°46′58″ s. š., 25°29′6″ z. d. |
Větrné mlýny u Vila do Corvo
Satelitní snímek souostroví
Ponta Delgada
Lagoa do Caldeirão na ostrově Corvo
.jpg)
_(13984731116).jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
