Narozen 28. 4. 1940. Doc., Ing., CSc., vysokoškolský pedagog, hydrogeolog, autor publikací a článků z geologie a hydrogeologie. From Wikipedia, the free encyclopedia
Arnošt Grmela (28. března? 1940 Praha – 23. března 2020 Ostrava)[1][p. 1] byl český hydrogeolog, autor publikací a článků z geologie a hydrogeologie.[2][3][4][6] Bývalý předseda České asociace hydrogeologů (ČAH).[7] Vysokoškolský pedagog, který téměř padesát let vyučoval na Vysoké škole báňské (VŠB) v Ostravě. Za celoživotní přínos hydrogeologii obdržel v roce 2014 Cenu Oty Hynie.[8][p. 2]
| Doc. Ing. Arnošt Grmela, CSc. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. dubna 1940 Praha,  Protektorát Čechy a Morava |
| Úmrtí | 23. března 2020 (ve věku 79 let) Ostrava,  Česko |
| Vzdělání | Vysoká škola báňská (VŠB) – obor Důlní měřictví a geodézie |
| Alma mater | Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava |
| Povolání | hydrogeolog a geolog, vysokoškolský učitel |
| Titul | Doc. Ing., CSc. |
| Ocenění | Cena Oty Hynie (2014); Medaile Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava; Medaile Slovenské asociácie hydrogeológov (SAH) |
| Choť | Marie[1] |
| Děti | Marek; Jan[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arnošt Grmela se narodil 28. března? 1940[p. 1] v Praze a byl pokřtěn jako Jan Antonín.[5] Absolvoval studium na Vysoké škole báňské (VŠB) – obor Důlní měřictví a geodézie.[5] V letech 1962 až 1972 pracoval na hlubinném dole v Ostravě (Velkodůl Stalin = Důl Rudý říjen = Důl Svoboda = Důl Rudý říjen = Důl Heřmanice) a to nejprve jako samostatný důlní měřič, později pak ve funkci hlavního geologa podniku a nakonec coby vedoucí oddělení důlního měřiče a geologa.[5] Na Katedru geologie a mineralogie (dnes Institut geologického inženýrství Hornicko–geologické fakulty VŠB – Technické univerzity Ostrava) nastoupil v roce 1978.[5] Během jeho téměř 50 let trvajícího pedagogického působení mu prošlo rukama mnoho studentů, bakalářů, inženýrů a doktorandů. Vyučoval nejen Čechy a Slováky, ale i polské studenty.[5]
Během svého života se vypracoval na habilitovaného docenta v oboru hydrogeologie.[5] Od roku 2008 byl vedoucím Ústavu hydrogeologie a inženýrské geologie.[5] Od roku 2009 byl zařazen jako vědecko–výzkumný pracovník v Institutu geologického inženýrství.[5] Od roku 2002 byl pedagogem a členem vědecké rady Akademie Technicko–Humanistické v polském Bielsku–Biała.[5] Arnošt Grmela byl hlavním řešitelem mnoha zahraničních i tuzemských výzkumných projektů.[5][p. 3]
Během své odborné kariéry se věnoval následující problematice:[5]
Arnošt Grmela byl členem International Association of Hydrogeologists (IAH) (česky: Mezinárodní asociace hydrogeologů).[5] Až do roku 2009 zastával funkci místopředsedy České asociace hydrogeologů (ČAH).[5] Byl také členem International Decade for Natural Disaster Reduction (IDNDR) (volně česky přeloženo: Mezinárodní program pro snižování následků přírodních katastrof) a byl logicky i členem Regionálního výboru pro omezování následků katastrof (RV ONK).[5]
Působil dlouhá léta jako soudní znalec v oboru geologie – hydrogeologie; byl také odborným garantem Ministerstva životního prostředí České republiky (MŽP ČR) pro ověřování odborné způsobilosti v oboru geologických prací. Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně byl členem oborové rady geologie.[5]
Arnošt Grmela byl autorem či spoluautorem minimálně 6 monografií, 4 učebnic, 21 vysokoškolských skript, 50 článků v odborných časopisech, 83 článků na konferencích v zahraničí a 61 článků na národních konferencích. Byl také zpracovatelem 61 odborných zpráv a expertíz určených pro podniky. Z jeho soudní znalecké praxe vzešlo přes 151 znaleckých posudků.[5]
V roce 2000 obdržel za odbornou, pracovní a pedagogickou činnost Medaili Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.[5] V roce 2005 za rozvoj hydrogeologie dostal Arnošt Grmela Medaili Slovenské asociácie hydrogeológov (SAH).[5] Za celoživotní přínos hydrogeologii obdržel v roce 2014 Cenu Oty Hynie.[8]
Arnošt Grmela zemřel ve věku nedožitých 80 let 23. března 2020 v Ostravě.[1][7][8]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
