Apollo 12

Apollo 12, šestý pilotovaný let v programu Apollo, byl druhým, kdy lidé přistáli na Měsíci. Apollo 12 odstartovalo k Měsíci 14. listopadu 1969. Let byl označen v COSPAR jako 1969–099A^[1], byl 35. letem kosmonautů z naší planety.

Apollo 12
Údaje o lodi
Hmotnost	CSM 28 838 kg LM 15 235 kg
Údaje o letu
Volací znak	Velitelský modul: Yankee Clipper Lunární modul: Intrepid
Členů posádky	3
Datum startu	14. listopadu 1969 16:22:00 UTC
Kosmodrom	Kennedyho vesmírné středisko Mys Canaveral, USA
Vzletová rampa	LC 39A
Nosná raketa	Saturn V
Délka letu	10 d 4 h 36 min 24 s
Počet oběhů Měsíce	45
Čas na dráze kolem Měsíce	88 h 58 min 11,52 s
Přistání na Měsíci	19. listopadu 1969 06:54:35 UTC 3° 0' 44,6" s.š. -23° 25' 17,65" v.d. Oceán bouřek a Moře poznání
Čas na povrchu	31 h 31 min 11,6 s
Procházky po povrchu	1. 3 h 56 min 03 s 2. 3 h 49 min 15 s
Hmotnost vzorků	34,35 kg
Datum přistání	24. listopadu 1969 20:58:24 UTC 15° 47' j.š. 165° 9' z.d.
Fotografie posádky
Portrét posádky Apolla 12 (zleva: Conrad, Gordon a Bean)
Navigace
Předchozí Apollo 11 Následující Apollo 13

Posádka

Základní posádka

• Charles „Pete“ Conrad (3) – velitel
• Richard Gordon (2) – pilot velitelského modulu
• Alan Bean (1) – pilot lunárního modulu

_{V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.}

Záložní posádka

• David Scott (2) – velitel
• Alfred Worden (0) – pilot velitelského modulu
• James Irwin (0) – pilot lunárního modulu

_{V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru.}

Podpůrná posádka

• Gerald Carr, Edward Gibson, Paul Weitz

Průběh letu

Apollo 12 odstartovalo 14. listopadu 1969 v 16:22 UTC ze startovací rampy 39-A z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Startovací komplex se skládal z nosné rakety Saturn V (výrobní číslo AS-507), velitelského modulu Yankee Clipper a lunárního modulu pojmenovaného Intrepid. Počasí v čase startu bylo zlé, nad kosmodromem visely nízké bouřkové mraky. V čase T +36 sekund do nosné rakety Saturn V udeřil blesk, nezpůsobil však žádné vážné komplikace, jen krátkodobě vyřadil dodávku elektrického proudu z palivových baterií. Navedení na oběžnou dráhu Země a její opuštění proběhlo bez problémů. Na oběžnou dráhu okolo Měsíce bylo Apollo 12 po třídenním přeletu navedeno manévrem LOI-1 dne 18. listopadu v 3:47 UT. Den poté po nevyhnutelných prověrkách (obava poškození LM po zásahu blesku) se lunární modul s dvojčlennou posádkou Conrad a Bean oddělil od mateřské lodě. Gordon zůstal v mateřské lodi kroužící po orbitě Měsíce. V čase 5:45:40 UT lunární modul Intrepid přešel na sestupnou dráhu. Brzdící manévr zakončilo hladké přistání v 6:54:36 UT.

Alan Bean, Charles Conrad se odráží v Beanově hledí.

Místo přistání

Cílem lunárního modulu Intrepid bylo přistání na rozhraní Mare Cognitum (Moře poznané) a Mare Insularum (Moře ostrovů). Toto místo nebylo vybráno náhodně – nacházelo se v blízkosti místa přistání sondy Surveyor 3.^[2] Tato sonda dva roky před Apollem 12 na Měsíci měkce přistála a odeslala na Zemi více než 6300 snímků. Její činnost skončila po 14 dnech. Astronauti z Apolla 12 měli vyhledat již nefunkční sondu a odebrat z ní kameru a vzorky kabelu. Úkol splnili, protože přistáli pouze 180 metrů daleko. Ze sondy po pořízení fotografií odmontovali potřebné díly a odvezli je na Zem. Conrad se při svém výstupu stal třetím člověkem, který vstoupil na Měsíc, Bean byl čtvrtý. Posádka vztyčila v místě přistání vlajku USA, odebrala vzorky hornin, instalovala sadu vědeckých přístrojů, absolvovala několik výstupů.

Návrat

LM odstartoval z povrchu Měsíce 20. listopadu odpoledne, spojil se s velitelskou sekcí a oba kosmonauti do ní přestoupili. Pak byl Intrepid poslán na Měsíc, kde zanikl v oblasti Oceánu bouří. Dopad byl využit pro měření otřesů povrchu. Po 72 hodinách zpátečního letu, zpestřeného úmyslným vypnutím spojení kosmonauty s Houstonem (chtěli mít klid) přistála celá trojice ve velitelském modulu na Zemi, resp. na hladině Tichého oceánu s pomocí padáku. Vyzvedla je odtud čekající loď Hornet.^[3] Poté strávili kosmonauti tři týdny v karanténě.^[4]

Citát

„	Whoopie! Man, that may have been a small one for Neil, but that's a long one for me.	Jupí! Člověče, pro Neila možná mohl být malý, ale pro mě je pořádný.	“
— Pete Conrad po svém vkročení na povrch Měsíce.

Odkazy

Reference

1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 326.
2. RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Fra Mauro, s. 110/42.
3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Charles Conrad, s. 292.
4. Encyklopedie kosmonautiky, str.327

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Apollo 12 na Wikimedia Commons
• Galerie Apollo 12 na Wikimedia Commons
• Stránka Apollo 12 na mek.kosmo.cz

Portály: Kosmonautika | Měsíc