Vliv člověka na životní prostředí

Vliv člověka na životní prostředí nebo antropogenní vliv na životní prostředí jsou změny v životním prostředí,^[3] ekosystémech, biodiverzitě a přírodních zdrojích^[4][5] způsobené přímo nebo nepřímo člověkem, jako jsou globální oteplování,^[3][6] environmentální degradace (např. okyselování oceánů),^[3][7] hromadné vymírání organizmů, ztráta biodiverzity^{[8][9][10][11]} mimo jiné.

Úroveň oxidu uhličitého v atmosféře za posledních 400 000 let (diagram od NASA)

Zemědělská monokultura neudrží vodu a způsobuje odplavování a erozi zemědělské půdy. Chemická hnojiva, pesticidy, herbicidy, fungicidy, insekticidy a rodenticidy mají dalekosáhlé následky na kvalitu a vlastnosti půdy, podzemních vod a vodních toků, množství živočichů a rostlin; viz degradace půd, půdní biologie

Povrchové dolování kompletně odstraní přirozenou krajinu: viz těžební průmysl a životní prostředí

Skládka netříděného odpadu

Odlesňování deštného pralesa za účelem rozšiřování zemědělských ploch

Odpadem znečištěný oceán je zanešen mikroplasty, jež jsou pozřeny organizmy a rybami, které jsou loveny k potravě pro člověka

Spalováním fosilních paliv a dalšími aktivitami člověk zvýšil koncentraci uxidu uhličitého v atmosféře na nejvyšší míru za posledních 800 000^[1] až 20 milionů let,^[2] čímž způsobuje změnu klimatu a globální oteplování.

Narovnávání řek a inženýrská úprava koryt zabraňuje přirozeným meandrům, snižuje množství vody zadržené v krajině a zrychluje její odtok, čímž zesiluje nárazovou intenzitu sucha i záplav.

Vybetonované plochy bez opatření pro vsakování vody jsou bariérou pro koloběh vody.

Člověkem vytvořené prostředí

Člověkem jsou zásadně ovlivněny všechny krajinné sféry Země (zejm. hydrosféra, atmosféra, biosféra či pedosféra). S termínem antropogenní se proto lze nejčastěji setkat ve vědních oborech, které mají vazbu na životní prostředí, jako jsou např. ekologie, environmentalistika, geografie, biologie, chemie a mnohé další.

Příčiny

• Přelidnění, nedostatečná sociální spravedlnost,^[12] nadměrné využívání přírodních zdrojů, nadměrná spotřeba, fyzický odpad
• Neudržitelný systém světové ekonomiky
• Zemědělství, lesnictví
  • Odlesňování
  • Monokultura
  • Zavlažování
  • Výroba masa (viz dopad produkce masa na životní prostředí)
  • Rybolov
• Infrastruktura a vytvořené prostředí
  • Těžba surovin, hydraulické štěpení
  • Energetický průmysl: spalování fosilních paliv na výrobu energie:
    • lodní, pozemní, letadlová doprava – environmentální dopady letectví
    • provoz budov (topení, chlazení)

Následky

• Klimatické změny: globální oteplování, klimatická stagnace
• Znečištění fyzickým odpadem, světelné znečištění, hlukové znečištění
• Environmentální degradace: např. okyselování oceánů, eroze půdy, degradace půd, ztráta habitatu, ztráta biologické diverzity
  • Narušení koloběhu dusíku: vliv člověka na koloběh dusíku (viz biogeochemický cyklus)
  • Narušování koloběhu vody
• Hromadné vymírání druhů organizmů