Anton Dachler

Anton Dachler (17. ledna 1841 Biedermannsdorf – 31. října 1921 Vídeň) byl rakouský architekt a stavební inženýr.

Anton Dachler
Narození	17. ledna 1841 Biedermannsdorf
Úmrtí	31. října 1921 (ve věku 80 let) Vídeň
Povolání	architekt
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Anton Dachler se narodil v roce 1841 jako syn mlynáře.

V roce 1867 nastoupil u železnice Baros–Pécs, v letech 1886–1888 u SDF (stavební inženýr) a od roku 1889 pracoval jako architekt ve stavební kanceláři Severní dráhy Ferdinandovy (SDF)^[1] pod vedením ředitele Viléma Astema. Od roku 1892 byl ředitelem stavebního odboru SDF.

Jako první navrhoval normalizované objekty (výpravní budovy, vodárny, výtopny a další) nejprve pro Dráhu moravskoslezských měst (Kojetín – Bílsko (nyní Bílsko-Bělá)). Tyto objekty našly uplatnění nejen na lokálních drahách, které stavěla společnost SDF, ale i na hlavní trati z Vídně do Bochně. V plánové dokumentaci byly typové stavby označeny jako „Normalplan“. Pro danou stanici byl pak vybrán objekt, který vyhovoval místním podmínkám. Stavby byly realizovány jednotně z režného zdiva^{[p. 1]}. Použité režné zdivo bylo monochromní nebo kombinovalo odstíny světlých a tmavých vystupujících prvků a ploch v barvě červené, oranžové nebo žlutobílé. Podle místních podmínek byly uplatňovány i kamenné prvky v podobě šambrán, záklenků, parapetů atd.

Stavby

• výpravní budova Český Těšín (železniční stanice) projekt z roku 1888.^[2]
• nová výpravní budova z roku 1887 ve Frýdku-Místku ^[3] a další pozemní stavby^{[p. 2]} (vodárna se dvěma kruhovými nádržemi^{[p. 3]}, výtopna a další).
• výpravní budova Bielsko-Biała Główna (Bílsko-Bělá)
• typová stavba výpravní budovy Cieszyn (železniční stanice)
• výpravní budova Jistebník je kulturní památkou České republiky^[4]
• výpravní budova Prosenice
• výpravní budova a obytný dům Grygov jsou kulturní památky České republiky^[5][6]

Odkazy

Poznámky

1. Anton Dachler je spojován se zavedením režného zdiva.
2. Navrhované ostrovní nástupiště, sklad a stavědlo nebylo prohlášeno kulturní památkou.
3. Byla zbourána.

Reference

1. KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží I. díl. Litoměřice: [s.n.], 2003.
2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-11]. Identifikátor záznamu 101788 : Železniční stanice - výpravní budova (komplex tří budov). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-11]. Identifikátor záznamu 103845 : Železniční stanice - výpravní budova čp. 2052. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-06]. Identifikátor záznamu 162847 : Železniční stanice Jistebník. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-09]. Identifikátor záznamu 1425667080-0001 : výpravní budova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-09]. Identifikátor záznamu 1425667080-0002 : obytný dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Použitá literatura

• BOROVCOVÁ, Alena Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda, Ostrava: NPÚ, 2012 ISBN 978-80-85034-66-0
• KREJČIŘÍK, Mojmír Česká nádraží. Architektura a stavební vývoj. I a II.díl, 2003, 2005.

Portály: Architektura a stavebnictví | Lidé | Rakousko | Železnice