Remove ads
Antonín Váňa (29. června 1868 Větrný Jeníkov[1] – 24. února 1898 Královské Vinohrady[2]) byl český básník a překladatel. Oceňované byly zejména jeho překlady z francouzštiny (François Coppée, Antoine François Prévost, Paul Verlaine), publikoval ale také několik vlastních básní a povídek v časopisech.
| Antonín Váňa | |
|---|---|
| Narození | 29. června 1868 Větrný Jeníkov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 24. února 1898 (ve věku 29 let) Královské Vinohrady Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Povolání | písař, básník, překladatel |
| Národnost | česká |
| Žánr | překlady francouzské poezie |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Narodil se 29. června 1868 ve Větrném Jeníkově č. 63 jako syn hraběcího kočího.[1] Nejpozději v roce 1892 se přestěhoval do Prahy,[3] kde pracoval jako magistrátní písař.[4] 3. října 1893 se v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně oženil s Barborou Šaršokovou, dcerou zámečníka z Radomyšle; zajímavostí je, že Váňa byl v matrice oddaných rovněž uveden jako záložník 102. pěšího pluku a že svědkem na svatbě byl akademický malíř Emanuel Boháč.[5] Roku 1895 se s manželkou a synem přestěhovali na tehdy samostatné Královské Vinohrady a ještě týž rok se jim narodila dcera.[6]
Byl skromný, plný ideálů, musel ale zápasit s existenčními potížemi.[4] Zemřel 24. února 1898 na Královských Vinohradech čp. 638 (dnes Jana Masaryka 638/34, Praha 2) na tuberkulózu.[2] Zanechal po sobě vdovu a dvě děti.[4]
Remove ads
Váňa byl považován za příslušníka mladší básnické družiny 90. let 19. století.[7] S dalšími mladými básníky ho spojovala láska k francouzské poezii.[8] Byl vytrvalý a nadšený, s vášní pro všechno nové a krásné.[9] Proslavily ho zejména zdařilé překlady z francouzštiny.[10] Mistrně ovládal formu a dokonale vystihoval moderní francouzskou tvorbu.[8]
Knižně vyšly jeho překlady:[11]
- François Coppée: Poutník (1892), divadelní hra
- François Coppée: Olivier (1895)
- Georges Ohnet: Dáma v polosmutku (asi 1897)
- Antoine François Prévost: Manon Lescaut (1898), novela
V novinách a časopisech vyšla např. jeho původní díla:
- básně Loutky, Píseň a Improvisace nad vykopaným hrobem (Zlatá Praha 26.11.1897)[12]
- básně Astry, Srdce a Stará metamorfóza (Zlatá Praha 15.07.1898)[13]
- povídka Líbánky (Národní listy 18.01.1896)[14]
- povídka Konec bohémy (Národní listy 10.02.1896)[15]
- nekrolog Paula Verlaina (Národní listy 20.01.1896)[16]
a překlady básní:
- Paul Verlaine: Romance beze slov, Svit luny, V člunu, Se surdinkou, Never more, Zapadající slunce, Serenáda a Moudrost (Lumír 20.01.1896)[17]
- Maurice Maeterlinck: Dvě básně (Lumír 20.09.1896)[18]
- Arthur Rimbaud: Ofélie (Zlatá Praha 03.09.1897)[19]
- Stéphane Mallarmé: Zjevení (tamtéž)[20]
- Paul Verlaine: Pantomima (tamtéž)[20]
- Jean Lahor: Kostnice a U moře (tamtéž)[20]
Remove ads
Remove ads
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Remove ads