Remove ads
český básník a překladatel (1868–1898) From Wikipedia, the free encyclopedia
Antonín Váňa (29. června 1868 Větrný Jeníkov[1] – 24. února 1898 Královské Vinohrady[2]) byl český básník a překladatel. Oceňované byly zejména jeho překlady z francouzštiny (François Coppée, Antoine François Prévost, Paul Verlaine), publikoval ale také několik vlastních básní a povídek v časopisech.
Antonín Váňa | |
---|---|
Narození | 29. června 1868 Větrný Jeníkov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 24. února 1898 (ve věku 29 let) Královské Vinohrady Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | tuberkulóza |
Povolání | písař, básník, překladatel |
Národnost | česká |
Žánr | překlady francouzské poezie |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Narodil se 29. června 1868 ve Větrném Jeníkově č. 63 jako syn hraběcího kočího.[1] Nejpozději v roce 1892 se přestěhoval do Prahy,[3] kde pracoval jako magistrátní písař.[4] 3. října 1893 se v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně oženil s Barborou Šaršokovou, dcerou zámečníka z Radomyšle; zajímavostí je, že Váňa byl v matrice oddaných rovněž uveden jako záložník 102. pěšího pluku a že svědkem na svatbě byl akademický malíř Emanuel Boháč.[5] Roku 1895 se s manželkou a synem přestěhovali na tehdy samostatné Královské Vinohrady a ještě týž rok se jim narodila dcera.[6]
Byl skromný, plný ideálů, musel ale zápasit s existenčními potížemi.[4] Zemřel 24. února 1898 na Královských Vinohradech čp. 638 (dnes Jana Masaryka 638/34, Praha 2) na tuberkulózu.[2] Zanechal po sobě vdovu a dvě děti.[4]
Váňa byl považován za příslušníka mladší básnické družiny 90. let 19. století.[7] S dalšími mladými básníky ho spojovala láska k francouzské poezii.[8] Byl vytrvalý a nadšený, s vášní pro všechno nové a krásné.[9] Proslavily ho zejména zdařilé překlady z francouzštiny.[10] Mistrně ovládal formu a dokonale vystihoval moderní francouzskou tvorbu.[8]
Knižně vyšly jeho překlady:[11]
V novinách a časopisech vyšla např. jeho původní díla:
a překlady básní:
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.