Remove ads
falckraběnka rodem a kněžna z Piemontu sňatkem From Wikipedia, the free encyclopedia
Anna Kristina Sulzbašská, princezna z Piemontu (Anna Kristina Luisa; 5. února 1704, Sulzbach-Rosenberg – 12. března 1723, Turín), také známá jako Kristina Falcká, byla princezna z Bavorského kraje ze Svaté říše římské a první manželka Karla Emanuela Savojského, prince z Piemontu, dědice trůnu Sardinského království. Zemřela během porodu ve věku 19 let.
Anna Kristina Sulzbašská | |
---|---|
Doba vlády | 15. března 1722 – 12. března 1723 |
Narození | 5. února 1704 Palác Sulzbach-Rosenberg |
Úmrtí | 12. března 1723 (ve věku 19 let) Královský palác v Turíně, Turín |
Pohřbena | Bazilika Superga, Turín, Itálie |
Sňatek | 15. března 1722 |
Manžel | Karel Emanuel Savojský, princ z Piemontu |
Potomci | Viktor Amadeus Teodor, vévoda z Aosty |
Rod | Wittelsbachové |
Otec | Teodor Eustach Falcko-Sulzbašský |
Matka | Marie Eleonora Hesensko-Rotenburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anna Kristina Luisa se narodila falckraběnka sulzbašská. Byla dcerou Teodora Eustacha, prince sulzbašského (1659–1732), hlavy římskokatolické kadetské linie bavorské dynastie Wittelsbachů, a princezny Eleonory Hesensko-Rheinfelsko-Rotenburské (1675–1720), dcery lantkraběte Viléma Hesensko-Rotenburského.[1] Její rodiče se vzali v roce 1692, Anna Kristina byla jejich osmé dítě.[1]
Kristinin starší bratr Jan Kristián (1700–1733) se po jejich otci stal falckrabětem, také se stal jure uxoris markrabětem z Bergenu op Zoom; jeho syn, Karel Teodor, bavorský kurfiřt, byl posledním ze seniorské linie dynastie Wittelsbachů.[1] Její starší sestra Františka Kristina se stala kněžnou-abatyší v Thornu a později důležitějšího bezprostředního kláštera v Essenu.[1] Kristina byla sestřenicí druhé manželky svého manžela Polyxeny Hesenské, sardinské královny, Karolíny Hesenské, kněžny de Condé, a Kristýny Hesenské, kněžny di Carignano.[1]
Dne 15. března 1722 se ve Vercelli provdala za Karla Emanuela Savojského, prince z Piemontu a pozdějšího krále Sardinie. Byl druhým synem Viktora Amadea II., vévody savojského, krále Sardinie, a Anny Marie d'Orléans a byl dědicem savojského trůnu od roku 1715 po smrti Viktora Amadea, prince z Piemontu. Následující rok porodila syna, kterému byl udělen titul vévody z Aosty. Zemřela o několik dní později 12. března 1723 ve věku devatenácti let v Turíně. Její jediné dítě zemřelo v roce 1725 ve svém druhém roce, takže nezanechala žádné přímé potomky. Byla pohřbena v turínské katedrále a v roce 1786 byla přemístěna do baziliky Superga v Turíně.[2]
Filip Ludvík Falcko-Neuburský | ||||||||||||
August Falcko-Sulzbašský | ||||||||||||
Anna Klevská | ||||||||||||
Kristián August Falcko-Sulzbašský | ||||||||||||
Jan Adolf Šlesvicko-Holštýnsko-Gotorpský | ||||||||||||
Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gotorpská | ||||||||||||
Augusta Dánská | ||||||||||||
Teodor Eustach Falcko-Sulzbašský | ||||||||||||
Jan VI. Nasavsko-Dillenburský | ||||||||||||
Jan VII. Nasavsko-Siegenský | ||||||||||||
Alžběta z Leuchtenbergu | ||||||||||||
Amálie Nasavsko-Siegenská | ||||||||||||
Jan Šlesvicko-Holštýnsko-Sondenburský | ||||||||||||
Markéta Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburská | ||||||||||||
Alžběta Brunšvicko-Grubenhagenská | ||||||||||||
Anna Kristina Sulzbašská | ||||||||||||
Mořic Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Arnošt I. Hesensko-Rheinfelský | ||||||||||||
Juliana Nasavsko-Dillenburská | ||||||||||||
Vilém I. Hesensko-Rotenburský | ||||||||||||
Filip Reinhard I. ze Solms-Hohensolmsu | ||||||||||||
Marie Eleonora ze Solms-Hohensolmsu | ||||||||||||
Alžběta z Wiedu | ||||||||||||
Marie Eleonora Hesensko-Rotenburská | ||||||||||||
Jan Dětřich z Löwenstein-Wertheim-Virneburgu | ||||||||||||
Ferdinand Karel z Löwensteinu-Wertheimu-Rochefortu | ||||||||||||
Josine von der Marck | ||||||||||||
Marie Anna z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu | ||||||||||||
Egon VIII. z Fürstenbergu | ||||||||||||
Anna Marie z Fürstenbergu | ||||||||||||
Anna Marie Hohenzollernsko-Hechingenská | ||||||||||||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.