řecký ostrov v souostroví Kyklady v Egejském moři From Wikipedia, the free encyclopedia
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
Anafi (druhý pád Anafi) (řecky Ανάφη) je řecký ostrov ve východní části souostroví Kyklady v Egejském moři. Spolu se třemi neobydlenými ostrůvky tvoří stejnojmennou obec. Ostrov Anafi má rozlohu 38,636 km² a obec 40,37 km². Nachází se 15 km východně od ostrova Santorini. Obec je součástí regionální jednotky Théra v kraji Jižní Egeis.
| Anafi | |
|---|---|
| Ανάφη (řecky) | |
 hlavní město | |
 | |
| Lokalizace | Egejské moře |
| Stát |  Řecko |
| • kraj |  Jižní Egeis |
| • reg. jednotka | Théra |
| • obec | Anafi |
| • obecní jednotky | Anafi |
| • komunita | Anafi |
| • sídla | 3 (6)[1] |
| Topografie | |
| Rozloha | 38,636 km²[2] |
| Zeměpisné souřadnice | 36°22′ s. š., 25°47′ v. d. |
| Nejvyšší vrchol | Vigla (582 m n. m.) |
| Osídlení | |
| Počet obyvatel | 271 (2011[3]) |
| Hustota zalidnění | 7,01[4] obyv./km² |
| Největší sídlo | Anafi |
| Používané jazyky | řečtina |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 2011 žilo v obci 271 obyvatel, přičemž většina obývala hlavní město Anafi. Celý ostrov tvoří jednu obec, která se nečlení na obecní jednotky a komunity a skládá se přímo ze 3 sídel a 3 neobydlených ostrůvků. V závorkách je uveden počet obyvatel jednotlivých sídel.
Ve starověku byl ostrov zasvěcen Apollónovi; podle legendy vznikl tak, že Argonauti byli na své plavbě zastiženi bouří, bůh vyslyšel jejich modlitby a nechal pro ně vynořit se z moře ostrov, na kterém našli útočiště: jeho název pochází z výrazu ἀνέφηνεν, což znamená „objevil se“ (podle jiné verze znamená an ophis, tedy bez hadů).[5] Ostrov obývali Féničané a od 9. století př. n. l. Dórové, v 5. stol. př. n. l. ho zabraly Athény. Ve středověku patřil Byzantincům a Benátčanům, v letech 1537–1830 byl součástí Osmanské říše. Do sedmdesátých let 20. století sloužil jako místo vyhnanství pro politické vězně.
Ostrovu se vyhnula masová turistika, nabízí proto klid a téměř prázdné pláže Klissidi a Roukounas, vnitrozemí je ideální pro pěší turistiku. Hlavní atrakcí je Kalamos, s výškou 460 m po Gibraltaru druhý nejvyšší útes Evropy.[6] Významnou památkou je pravoslavný klášter Kalamiotissa, na ostrově se nacházejí i antické vykopávky. Hlavními produkty Anafi jsou med, olivový olej a rukodělné výrobky. Ostrov má poštu, školu, zdravotní středisko, policejní stanici a heliport, ze Santorini sem jezdí trajekt.
