rakouský spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Alexander Roda Roda (13. dubna 1872 Drnovice[1] – 20. srpna 1945, New York) byl moravsko-německý židovský novinář, spisovatel a dramatik.
| Alexander Roda Roda | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Alexander Rosenfeld |
| Narození | 13. dubna 1872 Drnovice |
| Úmrtí | 20. srpna 1945 (ve věku 73 let) New York |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Feuerhalle Simmering |
| Povolání | dramatik, prozaik, novinář, herec a spisovatel |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Příbuzní | Gisela Januszewska (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexander Roda se narodil v rodině Leopolda Rosenfelda (1829–1901) a Rosalie rozené Stein (1842–1920). Měl čtyři sourozence: Julia (1867–1943), Giselu Januszewskou (1867–1943), Marii Liebermannovou (1875–1935) a Olgu Retay (1877–1947).[2] V dětství se rodina přestěhovala do chorvatské Slavonie.
Po základní škole v Osijeku navštěvoval od roku 1888 gymnázium v Kroměříži a od roku 1889 gymnázium v Uherském Hradišti. Po maturitě v roce 1890 začal studovat práva na Vídeňské univerzitě. Studia přerušil v roce 1892, kdy sloužil jako roční dobrovolník a rozhodl se pro důstojnickou kariéru. Z tohoto důvodu konvertoval v roce 1894 z judaismu na katolicismus. Když se po nehodě roku 1900 musel vzdát místa instruktora jezdectví v Schloßhofu, přestěhoval se zpátky do Osijeku.[3]
Krátce po jmenování nadporučíkem v roce 1901 byl přeložen do zálohy a působil ve Vídni jako spisovatel a novinář na volné noze. Roku 1904 se přestěhoval do Berlína, kde se prosadil jako lektor převážně vlastních textů v kabaretech. Roku 1906 působil v Mnichově a od roku 1907 působil opět ve Vídni. Vrcholem jeho kariéry byla koncem roku 1909 skandální premiéra komedie Der Feldherrn Hügel, kterou napsal společně s Carlem Rößlerem (1864–1948), v Neue Wiener Bühne. Ve hře karikuje třídní hrdost, slepou poslušnost a lajdáctví v císařské a královské armádě, aniž by se však podíval na hlubší příčiny militarismu ve společnosti. Okamžitý zákaz v Rakousko-Uhersku zvýšil publicitu hry, která byla později několikrát zfilmována.[3]
Během 1. světové války pracoval až do roku 1917 jako válečný zpravodaj, především pro vídeňskou Neue Freie Presse, pro kterou pracoval již během balkánské války v roce 1912. Roku 1917 odcestoval do Bulharska, kde sestavil antologii místních spisovatelů. Od roku 1919 žil opět v Mnichově. Roku 1923 odejel na přednáškové turné do USA. V letech 1926–1928 žil v Paříži, poté v Berlíně, kde stýkal mj. s Erichem Kästnerem, Egonem Erwinem Kischem, Heinrichem Mannem a Kurtem Tucholským.[3]
V letech 1930–1932 se jako autor nebo herec podílel na šesti zvukových filmových produkcích. Kvůli antihitlerovské satiře musel opustit Berlín a přestěhoval se do Grazu. V letech 1937–1938 pobýval v Československu, Maďarsku a Belgii. Před připojením Rakouska k Německu uprchl v roce 1938 do Curychu a od roku 1939 žil v Ženevě. Poté, co nedostal pracovní povolení ve Švýcarsku a neúspěšné žádosti o bulharské občanství, uprchl v listopadu přes Španělsko a Portugalsko do New Yorku. V USA publikoval v časopise Aufbau. Měl mj. kontakty s Albertem Ehrensteinem, Oskarem Marií Grafem, Franzem Molnárem, Somou Morgensternem a Carlem Zuckmayerem.[3]
Používal pseudonym Alexander Roda Roda (roda je chorvatsky čáp) a též jména Friedrich Ladislaus.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
