Alberto Moravia

Alberto Moravia [morávja], vlastním jménem Alberto Pincherle (28. listopadu 1907 Řím, Itálie – 26. září 1990 Řím), byl italský spisovatel, novinář a literární kritik. Byl významným představitelem italského literárního neorealismu.

Alberto Moravia
Alberto Moravia a Gina Lollobrigida, 1954
Rodné jméno	Alberto Moravia
Narození	28. listopadu 1907 Řím Itálie Itálie
Úmrtí	26. září 1990 (ve věku 82 let) Řím, Itálie Itálie
Místo pohřbení	Campo Verano
Pseudonym	Alberto Moravia
Povolání	novinář, romanopisec, scenárista, dramatik, politik, básník, spisovatel, filmový režisér a kritik
Žánr	scénář a esej
Ocenění	Cena Strega (1952) Vena Marzotto (1954) Cena za literaturu Viareggio (1961) Mezinárodní cena Viareggio-Versilia (1983)
Politická příslušnost	Italská komunistická strana
Manžel(ka)	Elsa Morante (1941–1961) Carmen Llera (1986–1990)
Partner(ka)	Dacia Maraini (1962–1978)
Příbuzní	Adriana Pincherle (sestra)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a mládí

Alberto Pincherle se narodil v římské Via Sgambati do zámožné rodiny. Svůj literární pseudonym „Alberto Moravia“ si zvolil podle latinského znění názvu historické země Morava, čímž připomněl původ své babičky, matky svého otce. Jeho otec pocházel ze židovské rodiny původem z Benátek a byl architektem a malířem. Matka Teresa Iginia de Marsanich byla katolička z rodiny, jejíž kořeny byly původně v Dalmácii.

Roku 1916 se u něho projevila kostní tuberkulóza a poté se několik let léčil v různých sanatoriích v Alpách, proto vzdělání získal především od soukromých učitelů.

Ve třicátých letech poměrně úspěšně bojoval s tehdejší fašistickou cenzurou. Jelikož pocházel z částečně židovské rodiny, během druhé světové války téměř nemohl publikovat. Byl na něj vydán zatykač, o kterém se však zavčas dozvěděl, a tak se skrýval mezi dělníky.

Alberto Moravia ve 40. letech se svou první manželkou, spisovatelkou Elsou Morante, na ostrově Capri

Spisovatelská dráha

Jeho poválečná literatura a názory vedly ke sporům s katolickou církví, která v roce 1952 zařadila jeho spisy na Index zakázaných knih.^[1] Od roku 1958 do roku 1970 poměrně hodně cestoval, navštívil Anglii, Francii, USA, Mexiko, Čínu. Již ve třicátých letech navštívil i Sovětský svaz.

Přes své ne zcela běžné názory se stal v letech 1959–1962 předsedou Mezinárodního PEN klubu.

Dílo

Moravia se ve svých dílech zabýval úpadkem rodiny, motivy odcizení a krachem lidských vztahů. Jeho nejtypičtějším tématem je nuda (jeden román tak přímo nazval) a její vliv na člověka. Později se zabýval také antifašistickou tematikou.

Postupem času se Moravia dostával stále více k sexuální tematice, na jeho díle je patrné ovlivnění neorealismem a surrealismem a Sigmundem Freudem, tento trend se projevoval už v předválečných dílech, ale plně toto téma rozvinul až na sklonku svého života. V těchto dílech se pro něho sex stal základním momentem lidského života, díla jsou proto eroticky velmi otevřená.

Mnoho z jeho románů a povídek bylo zfilmováno.

Romány

• Zklamané naděje
• Marné ctižádosti (1935)
• Lhostejní (1929) – román, je kritickým obrazem úpadku italské měšťanské rodiny
• Maškaráda (1941)
• Neposlušnost (1948)
• Láska manželská (1949)
• Římanka (1947)
• Pohrdání (1954)
• Horalka (1957)
• Nešťastná milenka (1943)
• Konformista
• Nuda (1960) – psychologický román o malíři z bohaté rodiny, jenž je znuděn životem
• Pozornost
• Já a on (1971)
• Cesta do Říma
• Leopardí žena
• 1934 - Přežít vlastní smrt (1982)
• Voyeur aneb Muž, který se dívá (1985)

Povídky a novely

• Epidemie
• Římské povídky (1954)
• Nové římské povídky (1959)
• Agostino (1944)
• Automat (1963)
• Nešťastný milenec (1943)

Dramata

• Beatrice Centi
• Život je hra

Publicistické knihy

• Člověk jako cíl
• Představa Indie
• Měsíc v Sovětském svazu