From Wikipedia, the free encyclopedia
Airlaid (volně přeloženo: aerodynamické kladení) je způsob výroby netkaných textilií využívající tlak a podtlak vzduchu jako jediný prostředek k přepravě materiálu od přípravy suroviny až k hotové plošné textilii.[1]
Technologie airlaid byla vyvinuta v Dánsku. Začátkem 80. let minulého století přišel vynálezce Kroyer s technologií výroby papíru suchou cestou (dry-formed paper), na základě které byla u firmy M&J Fibretech a dalších strojíren asi o 10 let později konstruována první zařízení k výrobě netkaných textilií. Na začátku tohoto století dosáhla roční světová produkce airlaidem asi 350 000 tun (na 50 výrobních linkách),[2] v roce 2015 se uváděl celosvětový obrat s výrobky z airlaidu s 1,64 miliardami USD.[3]
Mezinárodní asociace výrobců netkaných textilií uvádí:[4]
Jako základní surovina se dodává sušená buničina s vlákny o délce cca 1,5-3 mm, slisovanými do rouna nabaleného na válec (viz horní snímek).
Výroba probíhá ve třech stupních:
V této fázi se přidává ve formě prášku cca 20 % absorbačního polymeru (na zvýšení savosti) a případně aromatické přísady.
Důležitý je poměr množství vzduch/vlákenný materiál, výhodnější jsou krátká vlákna
Airlaidové textilie vynikají vysokou savostí a bobtnavostí, v rozsahu cca 60-200 g/m² mají dostatečnou pevnost a jsou levné.
[5] Největší část airlaidových textilií se vkládá jako jádro do jednorázově používaných prostředků osobní hygieny (pleny pro kojence a inkontinentní pacienty, vložky)
Dále: Ubrusy a ubrousky, obaly potravin, zdravotní pomocné prostředky, filtry
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.