Ahalský region
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Ahalský region (turkmensky Ahal welaýaty, z perského آخال, Axāl, rusky Ахалский велаят, Achalskij velajat) je jeden z pěti regionů Turkmenistánu. Nachází se v jižní části země na hranici s Íránem a Afghánistánem podél pohoří Kopet Dag. Jeho rozloha je 97 160 km2 a jeho počet obyvatel je 939 700 (odhad z roku 2005).[1]
Ahalský region Ahal welaýaty | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Arkadag |
Status | region |
Souřadnice | 38°30′ s. š., 59° v. d. |
Rozloha | 97 160 km² |
Časové pásmo | UTC+05:00 |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 939 700 (2005) |
Hustota zalidnění | 9,7 obyv./km² |
Správa regionu | |
Stát | Turkmenistán |
Vznik | 14. prosince 1992 |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | TM-A |
Telefonní předvolba | 13 |
Označení vozidel | AH |
Oficiální web | ahalhakimlik |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 2000 tvořil Ahalský region 14 % obyvatelstva Turkmenistánu, 11 % celkového počtu zaměstnaných, 23 % zemědělské produkce (podle hodnoty) a 31 % celkové průmyslové výroby v zemi.[2]
Ahalské zemědělství je zavlažováno Karakumským kanálem, který se táhne napříč celým regionem od východu na západ a protíná jižní hranici Turkmenistánu. Dalším zdrojem vody je řeka Tedžen, která teče severně od Afghánistánu v jihovýchodním cípu provincie a protéká dvěma velkými nádržemi jižně od města Tedžen.
Ahalský region je známý bitvou u Geok-Tepe z roku 1881, kde se dnes nachází impozantní mešita Saparmurat Hadži, a podzemním teplým jezerem Bäherdenu (v krasové jeskyni Kov Ata),[3] obojí západně od Ašchabadu.
Správním střediskem Ahalského regionu je Arkadag, město za 1,5 miliardy dolarů postavené převážně na zelené louce západně od hranice hlavního města Ašchabadu.[4][5] Město bylo pojmenováno na počest bývalého prezidenta Gurbangulyho Berdimuhamedowa, jehož oficiální přezdívka je Arkadag.[4] Hlavním městem bylo do 20. prosince 2022 Änew (nebo Anau), město na jihovýchodním okraji Ašchabadu. Jedním z dalších významných měst je Tejen na jihovýchodě poblíž hranic s Maryskou oblastí. Největší turkmenské město Ašchabad je enklávou Ahalského regionu, ale jako hlavní město státu má status rovný statusu regionu a je mimo jurisdikci Ahalského regionu.
S. Atanijazov napsal:
„ | Význam jména není jasný. Chivští historikové Munis a Agahi píší, že název znamená „odvodňovací příkop“ a byl tak pojmenován proto, že ahalské pozemky byly bažinaté a vhodné pro pěstování rýže (MITT, II, s. 359)... Vambery naproti tomu píše, že slovo je odvozeno od slova ak [bílý] a přidáním -al (Vambery, s. 264). | “ |
— [6] |
Od starověku až do počátku 19. století byla oblast osídlena persky mluvícími národy. Nisa, která se od roku 2013 je součástí Ašchabadu, byla založena pravděpodobně ve 3. století př. n. l. a byla prvním hlavním městem Parthské říše. Oblast severně od pohoří Kopet Dag tvoří díky odtoku vody z hor oázu, a byla tak zhruba od roku 2000 př. n. l. až do roku 1500 n. l. součástí karavanní trasy Hedvábné stezky.
Britský podplukovník H. C. Stuart v roce 1881 uvedl, že ahalská větev turkmenského kmenu Teke přišla do oblasti kolem roku 1830 a založila několik polokočovných vesnic (auls) mezi dnešním městem Serdar a vesnicí Gäwers.[7] Oblast Ahalu byla formálně součástí Persie, ale de facto autonomní pod kontrolou turkmenských kmenů, dokud ruská vojska neporazila armádu Teků v bitvě u Geok-Tepe v lednu 1881.
Původním názvem Ašchabadská oblast v turkmenštině (rusky Ашхабадская область, cyrilicí turkmensky Ашгабат областы), byl původně vytvořen 21. listopadu 1939, zrušen 25. května 1959 a znovu obnoven 27. prosince 1973.[8] V roce 1977 byl Ašchabadské oblasti udělen Leninův řád.[8]
Dne 14. prosince 1992 přijala Lidová rada (turkmensky Maslahaty) zákon č. 783-ХП „O řádu rozhodování o otázkách administrativně-teritoriálního uspořádání Turkmenistánu“ a usnesení XM-6.[9] Tyto zákony změnily ruské slovo oblast' (область), které se v turkmenské cyrilici překládá jako област, na perskou výpůjčku slova welaýat (vilájet) ve vztahu k provinciím. Usnesení přejmenovalo Ašcahbadskou oblast (rusky: Ашгабатская область, turkmenskou cyrilicí: Ашгабат областы) na Ahal welaýaty (Ahalský region). Za hlavní město Ahalského regionu bylo určeno Anau.[10] 20. prosince 2022 bylo hlavní město přesunuto do nového města Arkadag.[4]
Od 5. ledna 2018 se Ahalský region (Ahal welaýaty) dělí na 7 okresů (etrap, množné číslo etraplar):[11][12][13]
K 9. listopadu 2022 zahrnovala oblast 9 velkoměst (города nebo şäherler), 9 měst (посёлки nebo şäherçeler), 82 venkovských nebo vesnických rad (сельские советы nebo geňeşlikler) a 231 vesnic (села, сельские населенные пункты nebo obalar).[13][14]
Od května 2013 byly okres Ruhabat a město Abadan (dnes Büzmeýin), které do té doby patřily do Ahalského regionu, začleněny do města Ašchabad a zrušeny jako samostatné obce. V lednu 2018 byl v Ahalském regionu obnoven okres Babadaýhan a potvrzeny okresy Kaka, Tejen a Sarahs. Stejným dekretem byl obnoven dřívější název velkoměsta Baharly, Bäherden, a zrušen okres Altyn Asyr.
Dne 9. listopadu 2022 bylo nové město Arkadag formálně zapsáno jako nové hlavní město regionu a získalo status okresu.[14]
Ahalský region produkuje pšenici a bavlnu. Bavlna vypěstovaná v Ahalském regionu se vyzrňuje v továrnách v Akdepe, Gökdepe, Kaka a Tejenu a spřádá se na bavlněnou přízi v továrnách v Ašchabadu, Gökdepe a Kaka. Textilní komplexy se nacházejí v Ašchabadu, Akdepe (Bäherden), Gökdepe a Kaka.[15]
Bavlníková semena se drtí pro extrakci oleje a šrotu v závodě Ahal Vegetable Oil Enterprise poblíž Ovadandepe.[16] Byl otevřen 17. května 2010 s projektovanou kapacitou na zpracování 96 000 tun bavlníkového semene ročně, s denní produkcí 50 tun bavlníkového oleje, 10 tun margarínu, 140 tun bavlníkového šrotu a 70 tun sójových slupek.[17]
28. června 2019 byla v Ovadandepe v okrese Gökdepe uvedena do provozu továrna na výrobu benzínu ze zemního plynu v hodnotě 1,7 miliardy dolarů. Továrna, kterou postavily společnosti Rönesans a Kawasaki s využitím technologie společnosti Haldor Topsoe, má projektovanou kapacitu 600 000 tun benzínu, 12 000 tun motorové nafty a 115 000 tun zkapalněného plynu ročně, který se vyrábí z 1,7 miliardy metrů krychlových zemního plynu.[19][20][21][22]
V roce 2019 vyrobil Turkmenistán 5,1 milionu standardních metrů čtverečních (tloušťka 4 mm) tabulového skla, vše v Ahalském regionu.[23] Ve městě Ovadandepe severně od Ašchabadu byl 14. února 2018 otevřen závod na výrobu plaveného skla a skleněných obalů za 375 milionů dolarů, který postavila turecká společnost Tepe Inşaat.[24] Nahradila sklárnu ze sovětské éry, která se nacházela v centru Ašchabadu. V roce 2019 činila hodnota turkmenského vývozu skla podle údajů obchodních partnerů 9,5 milionu USD.[25]
Ocelárna Türkmen Demir Önümleri Döwlet Kärhanasy (česky Státní podnik Turkmenské železářské výrobky), která pracuje s kovovým šrotem, se nachází na 22 kilometru automobilové silnice Ašchabad-Dašogúz nedaleko Ovadandepe. Vyrábí především betonářskou výztuž a kanálové železo.[26][27][28]
Továrna na výrobu močoviny (karbamidu) v Tejenu za 240 milionů dolarů, která byla slavnostně otevřena 18. března 2005, má projektovanou kapacitu 350 000 tun močoviny ročně.[29]
Cementárna v Bäherdenu, uvedená do provozu v roce 2005, má projektovanou kapacitu jeden milion tun cementu ročně.[30] V roce 2019 továrna v Baherdenu údajně pracovala na 64 % své kapacity. Cementárna Kelete má projektovanou kapacitu jeden milion tun ročně, ale v roce 2019 vyráběla na 8,1 % této úrovně.[31]
Státní elektrárna v Derweze (turkmensky Derweze Döwlet Elektrik Stansiýasy), elektrárna o výkonu 504,4 megawattů postavená společností Çalık Enerji v roce 2015, se nachází nedaleko Ovadandepe.[32] Ahalská státní elektrárna (turkmensky Ahal Döwlet Elektrik Stansiýasy), která se nachází asi 9 km severovýchodně od Anau, s projektovaným výkonem 650 megawattů, byla postavena v roce 2010 pro napájení města Ašchabadu a v letech 2013 a 2014 rozšířena pro napájení olympijské vesnice.[32][33][34]
Výroba vybraných průmyslových výrobků v Ahalském regionu (2017–2019)[35] | |||
---|---|---|---|
Rok | 2017 | 2018 | 2019 |
Elektřina v mil. kwh |
5 100,3 | 5 219,7 | 4 936,4 |
Plynový kondenzát v tis. tun |
71,2 | 50 | 53,4 |
Zemní plyn v mld. m3 |
11,7 | 10,9 | 10,9 |
Benzín v tis. tun |
— | — | 74,5 |
Minerální hnojivo v tis. tun (Základ NPK) |
89,2 | 92,8 | 81,8 |
Cement v tis. tun |
1 131,3 | 984,6 | 733,3 |
Skleněný plech (standardní tloušťka 4 mm) v mil. m2 |
— | 4,4 | 5,1 |
Cihly v mil. |
36,4 | 38,2 | 31,6 |
Bavlněná vlákna v tis. tun |
60,7 | 33,6 | 60,8 |
Bavlněná příze v tis. tun |
20 | 19,6 | 21,6 |
Bavlněná tkanina v mil. m2 |
25,9 | 23,8 | 31,8 |
Věznice v Ovadandepe se nachází přibližně 30 km severozápadně od G. Orazow adyndaky oba, sídla venkovské rady Ovadandepe (turkmensky Owadandepe geňeşligi). Pozemní stanice Národní kosmické agentury pro komunikaci se satelitem TurkmenÄlem-52E se nachází přibližně 6 km severně od hranice hlavního města Ašchabadu u dálnice P-1.[36]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.