československý bombardovací a průzkumný letoun From Wikipedia, the free encyclopedia
Aero A-30 z roku 1926 byl československý lehký bombardér a průzkumný letoun postavený továrnou Aero (Aero, továrna letadel, dr. Kabeš, Praha-Vysočany). Tento dvouplošník vznikl jako pokus Aera o zlepšení výkonu letounu Aero A-11, ale brzy se vyvinul v docela jiné letadlo, větší a silnější než jeho předchůdce. Postupně následovaly verze tohoto letounu označované jako Ab-30, A-130, A-230, A-330 a A-430 (A-100).[1] Letadlo bylo snadno odlišitelné od ostatních souvisejících typů rozdílným rozpětím mezi křídly – horní křídlo bylo mnohem větší než spodní.
.jpg)
| Aero A-30 | |
|---|---|
.gif) Aero A-30 (1926) | |
| Určení | bombardér, průzkumný letoun |
| Původ | Československo |
| Výrobce | Aero |
| Šéfkonstruktér | ing. Antonín Husník |
| První let | 1926 |
| Uživatel | Československé letectvo |
| Výroba | 1926–1929 |
| Vyrobeno kusů | 79 |
| Vyvinuto z typu | Aero A-11 |
| Varianty | Aero Ab-30, A-130, A-230, A-330, A-430 (A-100) |
| Další vývoj | Aero A-100 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
V roce 1926 vypsalo Ministerstvo národní obrany (MNO) "tendr" na dálkový průzkumný a střední bombardovací letoun. Aero do soutěže přihlásilo stroj A-30 ing. Antonína Husníka,[2] který vycházel a jehož základem se stala konstrukce osvědčená u letounu A-11LD s motorem Lorraine-Dietrich 12Cc. U nového letounu byl ovšem celý drak zesílen a zvětšen. I tak se letové zkoušky prototypů protahovaly až do jara 1927. Měnila se ocasní plocha, výztužný systém křídel, podvozek atp. Teprve počátkem léta bylo možné označit vývoj prototypů za ukončený.
Představení veřejnosti se odehrálo na IV. mezinárodní letecké výstavě v Praze, kterou uspořádal Aeroklub republiky Československé ve dnech 4.-19. června 1927. Krátce na to, 10. srpna 1927 vytvořil šéfpilot továrny Aero Josef Novák 9 národních rekordů ve vytrvalosti na tratích 100 a 500 km s návratem na místo startu a v rychlosti s užitečným nákladem 500 nebo 1000 kg. Nejhodnotnějšího výkonu dosáhl v průměrné rychlosti 213,8 km/h dosáhl na trati 500 km s nákladem 1000 kg. Nejvyšší průměrné rychlosti 215,7 km/h dosáhl na trati 100 km s užitečným zatížením 500 kg. Nic na těchto výborných výkonech nemění skutečnost, že 13. října 1927 většinu těchto rekordů překonal šéfpilot továrny Letov Alois Ježek na konkurenčním letounu Letov Š-16. [3] V srpnu 1928 se jeden letoun A-30 zúčastnil mezinárodního Letu okolo států Malé dohody a Polska. Josef Novák s kpt. Gustavem Beneschem však tuto soutěž nedokončili pro poruchu motoru Škoda L a následné nouzové přistání u Mikulova, přestože v soutěži v tom okamžiku vedl.[4] Pilot Antonín Duchek 23. července 1929 získal národní rekord pro Aero A-30 s motorem Škoda L 367 kW (500 k) v rychlosti na 1000 km s návratem na místo startu při průměrné rychlosti 200, 4 km/h.[5]
Tento letoun i přes vynikající výkony byl nakonec vyroben jen v 5 kusech, které byly využívány u Leteckého pluku 1 až do poloviny třicátých let (zprvu jako zvědné, následně cvičné).[6]
Drak A-30 představoval zvětšeninu A-11 se zapracováním prvku jedenapůlplošníku. Jednalo se o dvoumístný, jednomotorový, vzpěrový víceúčelový dvouplošník. Konstrukce A-30 byla smíšená, kostra trupu a ocasní plocha kovová, křídla dřevěná. Vše bylo potaženo plátnem, příď s motorem duralovými plechy. Podvozek pevný s průběžnou osou, záďový s ostruhou. Motor měl čelní chladič.
Letoun byl natolik "univerzální", že se na jednotlivých variantách objevila řada motorů předních evropských výrobců: Lorraine-Dietrich, Škoda, Bristol, Praga, Hispano Suiza a Avia.
Československo
.svg){kind=small}
Íránské císařství
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
