Aepyornis

Aepyornis je vyhynulý rod velkých ptáků z čeledi epyornisovití (Aepyornithidae), řazený do skupiny běžců, tedy například po bok pštrosů. V angličtině je označován jako Elephant Bird („sloní pták“), v češtině někdy jako pštros.^[1] Vyhynul po kolonizaci ostrova Madagaskar lidmi přibližně před 2000 lety.^[2] Podle jiných údajů však žil ještě někdy kolem roku 1000–1200 n. l.^[3]

Aepyornis Stratigrafický výskyt: Čtvrtohory
Aepyornis - rekonstrukce
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	ptáci (Aves)
Řád	aepyornisové (Aepyornithiformes)
Čeleď	epyornisovití (Aepyornithidae)
Rod	Aepyornis I. Geoffroy Saint-Hillaire, 1851
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Aepyornis byl obří nelétavý pták a žil na Madagaskaru. Vážil asi 350 až 500 kg a kladl největší známá ptačí vejce v historii (větší než většina dinosauřích vajec).^[2] výjimkou jsou však obří vejce oviraptorosaurů, z nichž některá měří až kolem 61 cm na délku.^[4] Největším rodem épyornitida byl zřejmě druh Vorombe titan, dorůstající hmotnosti až 650 kilogramů.^[5] Výzkumy mozkovny dokazují, že tito obří ptáci měli poměrně slabý zrak a žili zřejmě převážně nokturnálně (byli aktivní pouze v noci).^[6]

Interakce s člověkem

Objevy člověkem modifikovaných kostí velkých ptáků včetně Aepyornis z vrstev o stáří kolem 10 500 let ukazují, že obyvatelé Madagaskaru lovili tyto ptáky již před více než 10 tisíci lety.^[7]

Podle odborné práce publikované roku 2022 vyhynuli obří ptáci a lemuři na Madagaskaru přibližně před 1000 lety (tedy v průběhu 11. století n. l.), když se spojily dvě velké vlny příchozích lidských kmenů. Lovecký tlak ze strany člověka v kombinaci s přírodními faktory (vysoušení ekosystémů, nástup horkého a suchého klimatu, apod.) pak vedlo k relativně rychlému vyhubení velké části tehdejší madagaskarské megafauny.^[8]

Odkazy

Reference

1. Aepyornis. www.biolib.cz [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online.
2. BREATHING LIFE INTO THE EXTINCTION OF AEPYORNIS WITH EGGSHELL AMINO ACIDS AND STABLE ISOTOPES. http://gsa.confex.com/gsa/inqu/finalprogram/abstract_55549.htm Archivováno 18. 3. 2012 na Wayback Machine.
3. Hawkins, A. F. A.; Goodman, S. M. (2003). Goodman, S. M.; Benstead, J. P., eds. The Natural History of Madagascar. University of Chicago Press. str. 1026–1029. ISBN 0-226-30307-1.
4. Simon, D. J. (2014). "Giant Dinosaur (theropod) Eggs of the Oogenus Macroelongatoolithus (Elongatoolithidae) from Southeastern Idaho: Taxonomic, Paleobiogeographic, and Reproductive Implications." Archivováno 15. 7. 2023 na Wayback Machine. (Doktorská dizertace, Montana State University, Bozeman).
5. James P. Hansford & Samuel T. Turvey (2018). Unexpected diversity within the extinct elephant birds (Aves: Aepyornithidae) and a new identity for the world's largest bird. Royal Society Open Science 5: 181295. doi: 10.1098/rsos.181295
6. Christopher R. Torres & Julia A. Clarke (2018). Nocturnal giants: evolution of the sensory ecology in elephant birds and other palaeognaths inferred from digital brain reconstructions. Proceedings of the Royal Society B 285 20181540. doi: 10.1098/rspb.2018.1540
7. HANSFORD, James; WRIGHT, Patricia C.; RASOAMIARAMANANA, Armand. Early Holocene human presence in Madagascar evidenced by exploitation of avian megafauna. Science Advances. 2018-09-07, roč. 4, čís. 9. Dostupné online [cit. 2024-04-18]. ISSN 2375-2548. DOI 10.1126/sciadv.aat6925. PMID 30214938. (anglicky)
8. https://www.science.org/content/article/human-population-boom-may-have-doomed-madagascar-s-giant-animals

Literatura

• Anusuya Chinsamy, Delphine Angst, Aurore Canoville & Ursula B. Göhlich (2020). Bone histology yields insights into the biology of the extinct elephant birds (Aepyornithidae) from Madagascar. Biological Journal of the Linnean Society. blaa013. doi: https://doi.org/10.1093/biolinnean/blaa013

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Aepyornis na Wikimedia Commons
• "Pštros" obrovský (Aepyornis maximus) (česky)
• Článek o velikosti épyornitidů na webu Technet (česky)
• Článek o DNA ve vaječných skořápkách épyornitidů na webu Phys.org (anglicky)

Portály: Ptáci