3G
třetí generace mobilních sítí From Wikipedia, the free encyclopedia
třetí generace mobilních sítí From Wikipedia, the free encyclopedia
3G (též „třetí generace mobilních telekomunikačních technologií“)[1] je zkratka označující mobilní zařízení a mobilní sítě podle vyhovující standardu International Mobile Telecommunications-2000 (IMT-2000) vydaného unií ITU v roce 2000.[2] Standard 3G nabízí možnost bezdrátového přenosu hlasu (telefonní hovor) a dat (UMTS) pro přístup k Internetu), videotelefonii a mobilní televizi s rychlostí alespoň 200 kbit/s. Pozdější vydání standardu 3G je občas označováno jako 3.5G (HSDPA) a 3.75G (HSUPA) s rychlostí jednotek Mbit/s. První komerční 3G síť byla zprovozněna v roce 2001.[3] Předchůdcem 3G sítí je standard 2G a nástupcem jsou 4G sítě.
V ČR bylo pokrytí 3G od počátku slabé.[4] Všichni operátoři v ČR již 3G sítě vypnuli. Vodafone k 31. březnu 2021[5], T-Mobile k 30. listopadu 2021[6] a O2 v květnu 2021 v Praze, v srpnu 2021 ve Zlínském a Olomouckém kraji a ve zbytku republiky v listopadu 2021.[7] Sítě 3G byly nahrazeny sítěmi 4G (LTE) a později i sítěmi 5G. V provozu zatím zůstávají sítě 2G.
Nástup třetí generace telefonů (jako vlajková aplikace této generace jsou označovány videohovory) byl zpožděn očekáváním ohromných zisků z této technologie vedoucím k vypisování aukcí na prodej licencí pro tuto generaci. Poplatky, které musely telekomunikační společnosti za licence zaplatit, je finančně velmi zatížily a zpozdily vlastní nástup této generace hlavně v Evropě. Výjimku v tomto tvořilo Japonsko a Korea, které před prodejem licencí daly přednost rychlému vývoji IT infrastruktury.
Japonsko bylo první zemí, která zavedla třetí generaci mobilních telefonů. V roce 2005 používalo v Japonsku tyto mobily třetí generace 40 % uživatelů. Ukázalo se ovšem, že hlavní využívanou službou nebyly videohovory, ale stahování hudby poskytované speciálními firmami jako jsou KDDI, EZchakuuta a Chaku Uta Full services.
