1,2-přesmyk

Název tohoto článku není z technických důvodů zcela správný. Správný název by měl být [1,2]-přesmyk.

[1,2]-přesmyk je organická reakce, při které se substituent přesouvá z jednoho atomu na druhý nacházející se vedle něj. V níže uvedeném příkladu se substituent R přesouvá z uhlíkového atomu C² na C³.

1,2-přesmyk

Jedná se o vnitromolekulární reakci, kdy jsou výchozí látka a produkt navzájem strukturními izomery. 1,2-přesmyky jsou druhem přesmykových reakcí.

Přesmyk, do kterého je zapojen atom vodíku, se nazývá 1,2-hydridový přesmyk. Pokud je substituentem účastnícím se přesmyku alkylová skupina, pak se nazývá podle příslušného alkylového aniontu: například 1,2-methanidový nebo 1,2-ethanidový přesmyk.

Mechanismus

1,2-přesmyky bývají často iniciovány tvorbou reaktivního meziproduktu, například:

• karbokationtu heterolýzou při nukleofilních a anionotropních přesmycích
• karboaniontu při elektrofilních a kationotropních přesmycích
• radikálu u homolytických přesmyků
• nitrenu.

Přesun substituentu ve druhém kroku je způsoben tím, že vzniklý meziprodukt je stabilnější. Terciární karbokation je stabilnější než sekundární a tak S_N1 reakcí neopentylbromidu s ethanolem vzniká terc-pentylethylether.

Karbokationtové přesmyky jsou častější než karboaniontové a radikálové, což lze vysvětlit pomocí Hückelova pravidla. Cyklický karbokationtový meziprodukt je aromatický, protože má 2 elektrony. Aniontové meziprodukty oproti tomu mívají 4 elektrony a chovají se tak jako antiaromatické a jsou destabilizované. Radikálové meziprodukty nejsou stabilizované ani destabilizované.

Nejvýznamnějším karbokationtovým 1,2-přesmykem je Wagnerův–Meerweinův přesmyk. Mezi karbokationtové 1,2-přesmyky patří mimo jiné benzilový přesmyk.

Radikálové 1,2-přesmyky

První radikálový 1,2-přesmyk popsal Heinrich Otto Wieland v roce 1911^[1] , šlo o přeměnu bis(trifenylmethyl)peroxidu 1 na tetrafenylethan 2.

Radikálový 1,2-přesmyk

Meziproduktem je trifenylmethoxylový radikál A, který se přesmykuje na difenylfenoxymethyl C, jenž se poté dimerizuje. Není známo, zda vznikající cyclohexadienylový radikál B je přechodný stav nebo reaktivní meziprodukt, protože se jej nepodařilo zanalyzovat ESR spektroskopie.^[2]

Dalším příkladem radikálového 1,2-přesmyku může být pyrolýza některých polyaromatických sloučenin.^[3] Energie potřebná k 1,2-přesmyku u arylových radikálů může být až kolem 250 kJ/mol, což je však stále méně než u odtržení protonu z arynů (340 kJ/mol). U alkenových radikálů probíhá přednostně odštěpení protonu za vzniku alkynů.

1,2-přesmyk na arylovém radikálu u helicenu

Příklady

Následující procesy zahrnují 1,2-přesmyk:

• 1,2-Wittigův přesmyk
• Alfa-ketolový přesmyk
• Beckmannův přesmyk
• Benzilový přesmyk
• Brookův přesmyk
• Criegeeův přesmyk
• Curtiusův přesmyk
• Favorského přesmyk
• Friedelovy–Craftsovy reakce
• Fritschův–Buttenbergův–Wiechellův přesmyk
• Hofmannův přesmyk
• Lossenův přesmyk
• Pinakolový přesmyk
• Seyferthova–Gilbertova homologace
• S_N1 reakce (obecně)
• Stevensův přesmyk
• Stieglitzův přesmyk
• Wagnerův–Meerweinův přesmyk
• Wolffův přesmyk

1,3-přesmyky

1,3-přesmyky probíhají přes 3 atomy uhlíku. Patří sem mimo jiné Friesův přesmyk a 1,3-alkylový přesmyk verbenonu na chrysanthenon.