Železniční trať Olomouc – Opava východ (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 310) je jednokolejná neelektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy. Trať vede z Olomouce hlavního nádraží přes Valšov, Bruntál, Milotice nad Opavou a Krnov do Opavy. Na trati se nachází pět tunelů. Provoz na trati byl zahájen v roce 1872.
Stručná fakta Olomouc – Opava východ, Technické informace ...
| Olomouc – Opava východ
|
|---|
nádraží Krnov
|
| Stát | Česko Česko
|
| Číslo | 310
|
| Provozovatel dráhy | Správa železnic
|
| Technické informace
|
| Délka | 116 km
|
| Rozchod koleje | 1435 mm (normální)
|
| Traťová třída | C3
|
| Napájecí soustava | neelektrizovaná trať
|
| Maximální sklon | 20 ‰
|
| Minimální poloměr oblouku | 200 m
|
| Počet kolejí | 1
|
| Maximální rychlost | 120 km/h
|
| Mapa trati
|
|
| Externí odkazy
|
| Geodata (OSM) | OSM, WMF
|
 multimediální obsah na Commons
|
| Průběh trati |
Legenda
|
|
0,000 |
Olomouc hlavní nádraží |
|
|
|
trať do České Třebové |
|
|
|
trať do Šumperka |
|
|
|
silnice I/46 |
|
|
0,918 |
Olomouc-Bělidla |
|
|
3,996 |
AHr Bystrovany |
|
|
4,549 |
Bystrovany |
|
|
|
Bystřice |
|
|
6,421 |
Velká Bystřice |
|
|
7,965 |
Velká Bystřice zastávka |
|
|
10,846 |
Hlubočky-Mariánské údolí |
|
|
12,456 |
Hlubočky zastávka |
|
|
|
Bystřice |
|
|
14,945 |
Hlubočky |
|
|
|
Bystřice |
|
|
|
Bystřice |
|
|
|
Bystřice |
|
|
|
Bystřice |
|
|
17,899 |
Hrubá Voda zastávka |
|
|
|
Bystřice |
|
|
|
Bystřice |
|
|
19,442 |
Hrubá Voda |
|
|
|
Bystřice |
|
|
|
Bystřice |
|
|
|
Bystřice |
|
|
|
Bystřice |
|
|
|
Bystřice |
|
|
22,300 |
Hrubá Voda-Smilov |
|
|
|
Bystřice |
|
|
23,228 |
Smilovský I |
(107,25 m) |
|
|
23,535 |
Smilovský II |
(119,44 m) |
|
|
23,920 |
Jívovský |
(152,58 m) |
|
|
|
Bystřice |
|
|
|
Bystřice |
|
|
25,203 |
AHr Jívová |
|
|
26,684 |
Domašovský |
(120,7 m) |
|
|
29,298 |
Domašov nad Bystřicí |
|
|
|
silnice I/46 |
|
|
36,208 |
Moravský Beroun |
|
|
|
Bystřice |
|
|
|
Bystřice |
|
|
|
silnice I/45 |
|
|
44,867 |
Dětřichov nad Bystřicí |
|
|
|
silnice I/45 |
|
|
49,160 |
Lomnice u Rýmařova |
|
|
|
silnice I/45 |
|
|
|
Moravice |
|
|
|
Lomnický potok |
|
|
|
trať do Rýmařova |
|
|
56,370 |
Valšov |
|
|
|
Kočovský potok |
|
|
|
silnice I/45 |
|
|
|
silnice II/452 |
|
|
|
Černý potok |
|
|
64,264 |
Bruntál |
|
|
|
trať do Malé Morávky |
|
|
|
silnice I/11 |
|
|
|
Smrčinský potok |
|
|
70,272 |
Milotický |
(249,41 m) |
|
|
|
trať do Vrbna pod Pradědem |
|
|
73,260 |
Milotice nad Opavou |
|
|
78,067 |
Zátor |
|
|
79,934 |
Brantice |
|
|
|
Opava |
|
|
|
silnice I/45 |
|
|
87,056 |
Krnov |
|
|
|
silnice I/57 |
|
|
|
trať do Głuchołaz |
|
|
|
trať do Głubczyc |
|
|
|
silnice I/45 |
|
|
90,213 |
Krnov-Cvilín |
|
|
|
Opava |
|
|
|
silnice I/57 |
|
|
93,220 |
AHr Červený Dvůr |
|
|
|
Hajnický potok |
|
|
|
Černý potok |
|
|
96,120 |
Úvalno |
|
|
|
Čižina |
|
|
99,930 |
Skrochovice |
|
|
102,721 |
Holasovice |
|
|
|
Heraltický potok |
|
|
104,128 |
AHr Neplachovice |
|
|
107,59O |
Vávrovice |
|
|
109,065 |
Palhanec |
|
|
110,496 |
trať do Pilszcze |
|
|
|
silnice I/11 |
|
|
|
Velká |
|
|
112,329 |
Opava západ |
|
|
|
silnice I/46 |
|
|
|
silnice I/57 |
|
|
|
|
|
|
|
trať do S. Heřmanic a Hradce n. M. |
|
|
|
trať do Ostravy |
|
|
|
trať do Hlučína |
|
|
116,193 |
Opava východ |
|
|
|
|
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Z Krnova vedla odbočná trať do Německa (nynější území Polska) do stanice Głubczyce; doprava byla zastavena v roce 1945 v důsledku uspořádání Evropy po 2. světové válce; zčásti zůstala jako vlečka, zbytek byl snesen. Trať z Opavy k státní hranici a do Německa (nyní území Polska) do stanice Pilszcz zahájila provoz v roce 1909 a ukončila provoz ze stejného důvodu v roce 1945.
- 0 – Olomouc hlavní nádraží (stanice) 215 m n. m.
- 4 – Bystrovany (zastávka) 230 m n. m.
- 6 – Velká Bystřice (stanice) 240 m n. m.
- 8 – Velká Bystřice (zastávka) 245 m n. m.
- 11 – Hlubočky-Mariánské Údolí žst. 265 m n. m.
- 13 – Hlubočky zastávka 275 m n. m.
- 15 – Hlubočky (stanice) 295 m n. m.
- 18 – Hrubá Voda zastávka 330 m n. m.
- 19 – Hrubá Voda (stanice) 345 m n. m.
- 22 – Hrubá Voda-Smilov (zastávka) 385 m n. m.
- 25 – Jívová (zastávka, do roku 2020 hláska) 430 m n. m.
- 29 – Domašov nad Bystřicí (stanice) 495 m n. m.
- 36 – Moravský Beroun (stanice) 535 m n. m.
- 45 – Dětřichov nad Bystřicí (stanice) 620 m n. m.
- 49 – Lomnice u Rýmařova (zastávka) 595 m n. m.
- 56 – Valšov (stanice) 525 m n. m.
- 64 – Bruntál (stanice) 555 m n. m.
- 73 – Milotice nad Opavou (stanice) 445 m n. m.
- 78 – Zátor (zastávka) 400 m n. m.
- 80 – Brantice (stanice) 385 m n. m.
- 87 – Krnov (stanice) 325 m n. m.
- 90 – Krnov-Cvilín (zastávka) 315 m n. m.
- 96 – Úvalno (zastávka) 295 m n. m.
- 100 – Skrochovice (stanice) 285 m n. m.
- 103 – Hl. Holasovice (zastávka) 290 m n. m.
- 108 – Vávrovice (zastávka) 265 m n. m.
- 109 – Palhanec (nákladní)
- 112 – Opava západ (stanice) 270 m n. m.
- 116 – Opava východ (stanice) 255 m n. m.
Domašov nad Bystřicí
Dětřichov nad Bystřicí
Zátor
Po obsazení Sudet Německem byla v 1. polovině 40. let 20. století postavena propojovací kolej mezi železniční tratí Mährisch Schönberg–Jägerndorf a železniční tratí Olmütz–Troppau, která vedla podél dnešní krnovské zahrádkářské osady Úsvit a která křižovala železniční trať Jägerndorf–Leobschütz. Propojovací kolej byla v padesátých letech 20. století vytrhána.[1] V roce 2016 byl kompletně zrekonstruován úsek Krnov - Opava východ a traťová rychlost v úseku Krnov – Skrochovice byla zvýšena na 120 km/h.[2][3]
V roce 2012 Ministerstvo dopravy ČR vyhlásilo Výběrové řízení na dopravce na rychlíkové lince R27 Olomouc – Krnov – Ostrava. Přihlásili se dva zájemci, a to RegioJet a Arriva, která byla v únoru 2013 z řízení vyloučena pro nesplnění podmínek, což vedlo ke zrušení soutěže. Nakonec Ministerstvo dopravy ČR bez dalšího řízení jmenovala dopravcem RegioJet, který měl zahájit provoz 14. prosince 2014. V červenci 2013 ovšem ministr dopravy Zbyněk Stanjura oznámil, že chystanou smlouvu o smlouvě budoucí s RegioJet nepodepíše.[4] V roce 2023 se uvažovalo o zavedení vodíkových vlaků nebo elektrizaci dráhy.[5] V roce 2024 Moravskoslezský kraj začal vybírat nového dopravce na dobu čtyř let s přesahem do Olomouckého kraje.[6]
Trať za Hrubou Vodou
Most před Domašovským tunelem
Část trati mezi Domašovem a Jívovou
Trať poblíž domašovského lomu u mostu přes Bystřici
Mechanické návěstidlo ve stanici Brantice
Most přes řeku Bystřici
Reference
GERYKOVÁ, Katka. Oprava žel. trati Opava – Krnov dokončená. polar.cz [online]. 19.12.2020 [cit. 2020-10-26]. Dostupné online. Revitalizace železniční trati Krnov – Opava [online]. 2016-03-30 [cit. 2020-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-29. Stanjura trať do Krnova RegioJetu nedal, jeho nástupce váhá, 9.7.2013, E15, Jan Šindelář ŠINDELÁŘ, Jan. Rychlíky a regionální vlaky poprvé v jednom balíku. Kraj už nechce na krnovské trati diesely [online]. 2023-05-14 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. SŮRA, Jan. Moravskoslezský kraj vybírá železničního dopravce pro Bruntálsko, stačí mu starší vozidla [online]. 2024-04-17 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
Literatura
- HRČEK, Richard. 130 let tratě Olomouc-Krnov-Opava: 1872-2002. Krnov : Železniční stanice, 2002.
- RYBNÍČEK, Marek. Krnovské opravny a strojírny s.r.o.: 125. výročí založení firmy. Krnov : Krnovské opravny a strojírny, 1997.
- 110 let Železniční opravny a strojírny Ostrava závod Krnov, nositel vyznamenání „Za vynikající práci“: 1872-1982. Krnov : ŽOS Krnov, 1982.
- Krnov - 140 let železničního opravárenství, 11 let výroby tramvají. Dlouhá cesta od páry k elektrice. Krnov : Krnovské opravny a strojírny, 2012.
_(2).jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
