Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 097) vede z Lovosic do Teplic přes Řetenice a Úpořiny. Na trati se nachází jeden tunel. Jde o jednokolejnou regionální trať. Železnici vystavěla společnost Ústecko-teplická dráha jako první úsek své Severočeské transverzálky, nejdelší místní dráhy v Českých zemích. Provoz na trati byl zahájen 16. prosince 1897. Původně trať sloužila i k rychlíkovému spojení Teplic s Libercem a dopravě uhlí k Labi, postupem času ale pozbyla svého významu. Po roce 2000 je zde zavedena pouze místní osobní doprava a nákladní doprava omezena na minimum.
| Lovosice – Teplice v Čechách | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Stát |  Česko
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Číslo | 097 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Provozovatel dráhy | Správa železnic | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Dopravce | České dráhy, AŽD Praha aj. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Technické informace | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Délka | 36,4 km | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rozchod koleje | 1435 mm (normální) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Napájecí soustava | neelektrizovaná trať | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Maximální rychlost | 50 km/h | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Externí odkazy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 multimediální obsah na Commons
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Průběh trati | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Legenda
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dne 7. června 2013 trať postihl rozsáhlý sesuv půdy, který poškodil úsek mezi Chotiměří a Radejčínem. Z Lovosic byla zavedena náhradní autobusová doprava a osobní vlaky končí jízdu v Radejčíně. V letech 2013–2020 tak nejezdily v úseku Lovosice–Radejčín žádné vlaky. To se změnilo 6. června 2020, odkdy byl zahájen sezónní víkendový provoz vlaků AŽD Praha mezi Lovosicemi a Chotiměří. Obnova poničeného úseku nebyla dosud[kdy?] zahájena, počítá se s ní v období 2023-2025. Provoz na obnoveném úseku by pak měl započít na začátku roku 2026.[1]
Před stavbou trati, projekty
Až do počátku 90. let 19. století disponovalo důležité lázeňské a obchodní středisko Teplice pouze jedinou tratí, jíž byla hlavní trať Ústí nad Labem – Chomutov, provozovaná společností Ústecko-teplická dráha (ÚTD, častěji se však používala zkratka ATE z německého ekvivalentu Aussig-Teplitzer Eisenbahn).[2] Společnost ATE zároveň pomocí této trati (a souběžné trati Ústí nad Labem – Bílina) kontrolovala dopravu převážné většiny uhlí, směřujícího z podkrušnohorských dolů k Labi a dále buď do Saska, či dalších oblastí nejen v Českých zemích.[3][4]
Po neúspěchu projektu konkurenční Duchcovsko-podmokelské dráhy (DBE, dokončena 1872), jež ztroskotal na trakční náročnosti dráhy a špatném hospodaření podniku, se roku 1892 objevil další projekt železnice s cílem alespoň částečně převzít lukrativní přepravy uhlí Ústecko-teplické dráze.[4][5] Stáli za ním podnikatelé z okolí Bíliny a Teplic a plánovaná trasa vedla z Bíliny (na stávající trati ATE) přes Kostomlaty pod Milešovkou do Lovosic na Labi, kde mělo být vybudováno překladiště za účelem další přepravy lodní dopravou.[6][7] Přestože podnik neměl od počátku příliš velkou šanci na úspěch (stejně jako v případě DBE, i zde bylo počítáno s velkými sklony na náročných úsecích přes České středohoří, což s sebou mimo jiné neslo i zvýšené náklady na stavbu), jeho vznik neušel pozornosti vedení ATE.[6]
Iniciativa ATE
Podnik ATE byl již řadu let ve velkém zisku, pramenícím zejména z přeprav uhlí, které hrálo v dané době prim. Problémem však byla skutečnost, že takto vysoce ziskové společnosti musely na základě platných zákonů odevzdávat do státní pokladny daně ze zisku.[8][9] Akcionáři proti tomuto kroku všemožně bojovali a jednou z variant bylo umělé snižování vykázaného zisku právě pomocí investic do infrastruktury či vozidel. Konkurenční projekt navíc mohl ohrozit výsadní postavení společnosti a přebrat jí část dopravovaných komodit.[8] Po zvážení situace si ATE nechala zpracovat možnosti stavby trati v podobné trase, která by ale začínala v Teplicích a již provozovanou trať Ústí nad Labem – Bílina křížila v Úpořinách. Nakonec byl tento projekt odsouhlasen a v červenci 1894 požádala společnost na ministerstvu obchodu o povolení přípravných prací na trase.[8] Ve stejné době se začalo s podnikáním prvních kroků také ve věci případného prodloužení trati z Lovosic dále na severovýchod – dalšími cíli měla být města Litoměřice, Česká Lípa a Liberec.[8] Projekt tak začal mít rysy transverzální dráhy.[8]
Udělení koncese a stavba
První úsek Řetenice – Lovosice o délce 36 kilometrů byl vládou koncesován 13. června 1896[7] a v září se začalo se stavbou, kterou realizovala společnost Schön a synové z Prahy.[10] Přestože po většinu roku 1897 panovalo pro stavbaře nepříznivé počasí, podařilo se spojnici dokončit v listopadu téhož roku a slavnostní otevření se uskutečnilo 16. prosince.[7] V té době již běžely práce i na navazujícím úseku do Litoměřic a České Lípy. Ten byl otevřen o rok později.
Trať začíná v Řetenicích (dnes součást Teplic) na hlavní trati Ústí nad Labem – Chomutov a vede přes stanici Teplice zámecká zahrada do Úpořin, kde je zaústěna do řehlovického zhlaví. Na zhlaví opačném se opět odděluje a pomocí 233,7 m dlouhého tunelu, jediného na celé trati, stoupá k Hradišti. Vrchol trati ve výšce 371 m n. m. se nachází u Radejčína a odtud trať až do Lovosic klesá.[7] Mezilehlými stanicemi v úseku Úpořiny – Lovosice byly Žalany, Radejčín a Chotiměř; po degradaci prvních dvou z nich na zastávky a nákladiště a později pouhé zastávky je jako stanice v současnosti administrativně vedena pouze dopravna Chotiměř. V Lovosicích trať přichází zleva na severní zhlaví a končí na bývalém nádraží Severní státní dráhy. Největší sklon na trati dosahuje hodnoty 25 promile.[7]
Zahájení provozu
Na trati byly od počátku zavedeny osobní vlaky, vedené přímo již z hlavního nádraží ATE v Teplicích. Nákladní dopravu zastupovaly zejména uhelné vlaky, ložené uhlím z okolních dolů a směřujícím nejvíce do severovýchodních Čech. Po dostavbě celé trati až do Liberce byly tyto vlaky vedeny i tímto směrem. Provoz společnost zajišťovala nově dodanými stroji řady IVb z lokomotivky ve Vídeňském Novém Městě, časem se ale na trať dostávaly i starší stroje z jiných tratí.[11] Vzhledem k náročnému stoupání v úseku Úpořiny – Radejčín bylo nutné u těžkých vlaků obstarávat postrk; pro tento účel v Úpořinách vznikla malá remíza pro deponování postrkového stroje.[7] Již od zahájení provozu byla v celé trati povolena maximální rychlost 50 km/h, obvyklá v té době spíše na tratích hlavních.[7]
V prvních letech na trati obstarávalo dopravu pět párů osobních vlaků, doplněným jedním párem rychlíků Teplice – Liberec, tedy v celé trase transverzální dráhy.[12]
Vývoj
Trať byla společně s celým majetkem společnosti ATE zestátněna k 1. lednu 1923 a integrována do sítě Československých státních drah (ČSD).[10] Ve třicátých letech zde byly zkoušeny a později zavedeny první motorové vozy, a to řady M 130.1 výtopny Teplice.[7] Dopravu posílených vlaků však stále zajišťovaly lokomotivy parní, mimo jiné také stroje původní řady ATE IVc, dodané pro službu na transverzálce po roce 1900 (a později u ČSD označené řadou 413.2).[11][13] Rychlíková doprava byla na trati zrušena již ve dvacátých letech.
Počátkem padesátých let byla na trati přechodně v platnosti zjednodušená výprava vlaků; roku 1954 bylo toto opatření opět zrušeno.[7] Na vině byla mimo jiné zvýšená nákladní doprava, vyvolaná obnovením těžby uhlí v dolech u Žalan.[7] Po roce 1960 byly na osobní vlaky nasazeny motorové vozy M 131.1 z vagónek Tatra Kopřivnice a Studénka, které převzaly dopravu po parních strojích řady 354.1. 3. října 1961 provoz poznamenala nehoda – ve stanici Žalany vykolejila vlivem špatně upevněného čepu u běhounu lokomotiva 555.075 v čele nákladního vlaku a spolu s několika dalšími vozy poškodila téměř celé kolejiště stanice.[13] Incident se obešel bez obětí na životech, hmotné škody ale dosáhly několika milionů Kčs.[13] Dopravu zajišťovaly strojové stanice Teplice, Úpořiny a Lovosice i dalšími lokomotivami – namátkou řadami 344.0, 344.1, 414.0, 434.2, 524.2 a dalšími.[13]
Parní provoz na trati skončil až v roce 1979 – posledními nasazovanými stroji se stala řada 475.1 služebny Lovosice. Poté dopravu definitivně převzaly lokomotivy motorové, zastoupené řadami T 435.0, T 444.0 a nejnověji T 466.2.[13] Osobní vlaky začaly v osmdesátých letech dopravovat nové motorové vozy řady M 152.0.[7]
Od roku 2007 byly na trati nasazeny motorové jednotky Regionova, vzniklé přestavbou ze starších vozů řady 810 (M 152.0).[14] Nákladní doprava je na útlumu a do roku 2013 byla omezena pouze na příležitostné manipulační vlaky na obou koncových úsecích z Lovosic do Chotiměře a z Řetenic do Úpořin; v současnosti již není provozována vůbec.
Sesuv půdy
Dne 7. června 2013 došlo mezi obcemi Dobkovičky, Velemín a Litochovice nad Labem v Českém středohoří k velkému sesuvu půdy, který těžce poškodil staveniště dálnice D8 a poničena byla i souběžně vedená železniční trať. Provoz vlaků je vyloučen v úseku Lovosice – Radejčín a přepravu osob zajišťuje náhradní autobusová doprava. Termín opravy sesutého úseku trati nebyl dosud[kdy?] stanoven.
Ačkoli se očekávala obnova trati v sesuvem postiženém úseku, rozhodnutí ministra směřuje k zániku železniční dopravy Opárenským údolím. Proti tomu se ohradila petiční iniciativa.[15] Zástupci Ústeckého kraje zdůrazňovali již krátce po sesuvu ochotu trať obnovit, do současnosti[kdy?] ale žádný větší pokrok v této otázce neproběhl.[16] Koncem listopadu 2015 Ministerstvo dopravy oznámilo zahájení příprav obnovy trati.[17] Z důvodu oddalování obnovy byla v roce 2018 započata Janem Vondroušem další petiční podpisová akce za obnovu trati.
6. června 2020 byl zahájen provoz sezónních víkendových vlaků po atraktivní části tratě mezi Lovosicemi a Chotiměří, který vede přes Opárenské údolí. Dopravcem vlaků bylo AŽD Praha a vlaky jezdily do září.[18] Dopravce na trať nasazoval motorové jednotky německé řady 654 (RegioSprinter).[19]
Lovosice
Úpořiny
Řetenice
Teplice v Čechách
Výškový profil trati 097 ve směru od Lovosic do Teplic v Čechách
stanice Lovosice
Trať u Lhotky nad Labem
Úsek železnice v Opárenském údolí
protokolární vlak AŽD při zahájení provozu víkendových vlaků v zastávce Oparno
zastávka Oparno
zastávka a nákladiště Chotiměř
zastávka Dobkovičky- Video v místě sesuvu
zastávka Radejčín
Žalany zastávka
zastávka a nákladiště Žalany
stanice Úpořiny
zastávka a nákladiště Teplice zámecká zahrada
stanice Řetenice
stanice Teplice v Čechách
.jpg)
.jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
