železniční trať v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Železniční trať Praha – Česká Třebová je nejvytíženější tratí v České republice.[2] Je součástí I. a III. tranzitního koridoru. Provozovatelem této trati je Správa železnic. Trať je v celé své délce nejméně dvoukolejná a elektrifikovaná. V úseku Praha-Libeň – Poříčany je trojkolejná. Začátkem roku 2024 po trati jezdilo až 430 vlaků za den (v úseku Praha-Běchovice – Český Brod).[2]
V jízdním řádu pro cestující jsou dálkové vlaky zahrnuty do tabulky 001, osobní a spěšné vlaky v úseku Praha–Kolín jsou v jízdním řádu pro cestující vyčleněny do tabulky 011, v úseku Kolín – Česká Třebová pak do tabulky 010 (stav v roce 2024).
Trať je nejdůležitější spojnicí Prahy a Čech s Moravou. Byla otevřena roku 1845 jako jedna z prvních na českém území, v 50. letech 20. století elektrizována a na přelomu 21. století modernizována.
| rok | provozovaná trať | počet vlaků na výjezdu z Prahy |
|---|---|---|
| 1900 | 2 Praha – Česká Třebová – Vídeň | 4 R, 8 Os (z toho 2 Os do Poříčan) |
| 1921 léto | 1a Praha – Kolín | 4 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 2 Os do Poříčan) |
| 1928/29 zima | 1a Praha – Kolín | 5 R, 21 Os (z toho 4 Os do Českého Brodu, 3 Os do Poříčan) |
| 1937/38 zima | 1a Praha – Český Brod – Kolín | 7 R, 25 Os (z toho 1 Os do Úval, 1 Os do Českého Brodu, 5 Os do Poříčan) |
| 1944/45 | 501a Praha – Český Brod – Kolín | 5 R, 15 Os (z toho 2 Os do Českého Brodu, 1 Os do Poříčan, 3 Os do Peček) |
| 1945/46 | 1a Praha – Český Brod – Kolín | 6 R, 20 Os (z toho 2 Os do Poříčan, 2 Os do Peček) |
| 1959/60 | 1a Praha – Kolín | 15 R, 17 Os (z toho 1 Os do Českého Brodu, 3 Os do Poříčan) |
| 1988/89 | 011 Praha – Kolín | 25 R (z toho 3 R do Poříčan), 29 Os (z toho 1 Os do Poříčan) |
| 2002/03 | 011 Praha – Kolín | 29 R, 30 Os (z toho 3 Os do Českého Brodu, 2 Os do Poříčan) |
| 2012/13 | 011 Praha – Kolín | 60 Os (z toho 18 Os do Úval, 10 Os do Českého Brodu) |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak | ||
| rok | provozovaná trať | počet vlaků |
|---|---|---|
| 1900 | 2 Praha – Česká Třebová – Vídeň | 4 R, 5 Os (1 os Kolín – Choceň) |
| 1921 léto | 1 Praha – Brno – Břeclava – Bratislava – Szob | 7 R, 9 Os |
| 1928/29 zima | 1 Praha – Brno – Břeclav | 9 R, 10 Os |
| 1937/38 zima | 1 Praha – Brno – Břeclav- Bratislava – Szob | 13 R, 12 Os (2 Os Kolín – Pardubice) |
| 1944/45 | 501 (Praha) – Kolín – Česká Třebová | 6 R, 8 Os |
| 1945/46 | 1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová | 9 R, 9 Os |
| 1959/60 | 1 (Praha) – Kolín – Česká Třebová | 14 R, 13 Os (2 Os Kolín – Pardubice) |
| 1988/89 | 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová | 21 R + 3 R Pardubice – Česká Třebová Třebová, 16 Os Kolín – Pardubice, 13 Os Pardubice – Česká Třebová |
| 2002/03 | 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová | 32 R + 1 R Pardubice – Česká Třebová, 18 Os Kolín – Pardubice, 15 Os Pardubice – Česká Třebová |
| 2012/13 | 010 Praha) – Kolín – Česká Třebová | 75 R, 21 Os |
| Vysvětlivky R – rychlík nebo expres, Os – osobní nebo spěšný vlak | ||
Mezi významné železniční uzly patří Praha hlavní nádraží, Kolín, Pardubice hlavní nádraží, Choceň a Česká Třebová.
V rámci modernizace je připravována zejména přeložka trati v úseku Choceň – Ústí nad Orlicí. Na napřímeném úseku má být vybudován tunel Hemže (délka 1157 m) a tunel Oucmanice (délka 4985 metrů) a dva železniční mosty přes údolí Tiché Orlice délky 295 m a 587 m. Oba tunely mají být tvořeny dvěma souběžnými jednokolejnými tubusy. Traťová rychlost zde má být zvýšena ze 70 km/h na 160 km/h a později na 200 km/h.[3] Trať by se měla začít stavět v roce 2026.[4]
.jpg)
.jpg)
.jpg)
,_vlaková_stanice.JPG)
.jpg)
Provoz pravidelných osobních vlaků na trati je integrován do systému Pražské integrované dopravy (PID), v úseku Praha–Pečky jde o plnou integraci. Linka Praha–Kolín má od prosince 2002 v rámci Metropolitních linií přiděleno označení S1. Od prosince 2010 jezdily ve špičkách pracovních dnů v úseku Praha hl. n. – Úvaly rovněž vlaky linky S7, od prosince 2015 jezdí až do Českého Brodu. Základní interval příměstských vlaků v úseku Český Brod - Kolín je 60 minut, ve špičkách pracovních dnů zde a v úseku Praha – Český Brod celodenně 30 minut, v období provozu linky S7 pak 15 minut.
Zastávkové osobní vlaky jsou mezi Prahou a Kolínem vedeny výhradně elektrickými jednotkami řady 471, dále za Kolínem většinou soupravami soupravami s lokomotivou 162 nebo 163 a řídicím vozem Bfhpvee295, jen několik je vedeno jednotkou 471.
Dálkové vlaky jsou vedeny českými lokomotivami řad 150, 151, 162, 362, 363, 371 a 380, slovenskými lokomotivami 350 či 361, polskými EP09, elektrickými jednotkami 680 a InterPanter a jednotkami Railjet. Dálkové vlaky hrají na této trati hlavní roli. Po trati jezdí všechny vlaky z Prahy na Slovensko, do Maďarska, Polska, Běloruska a Ruska.
Kromě tarifu Českých drah je možné v úseku Praha–Přelouč využít v zastávkových vlacích, spěšných vlacích a rychlících časové a vybrané druhy jednotlivých jízdenek Pražské integrované dopravy. Jednotlivé jízdenky je v úseku Praha–Kolín nutno označit před nástupem do vlaku v automatu umístěném na nástupišti.[5]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
