Železná (Vrbno pod Pradědem)
část města Vrbno pod Pradědem v okrese Bruntál From Wikipedia, the free encyclopedia
Železná (1880–1947 Buchberkstál[3], německy Buchbergsthal, polsky Żelazna) je místní část města Vrbno pod Pradědem v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji.
| Železná | |
|---|---|
.jpg) Železná | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Vrbno pod Pradědem |
| Okres | Bruntál |
| Kraj | Moravskoslezský kraj |
| Historická země | Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′38″ s. š., 17°21′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 332 (2021)[1] |
| Katastrální území | Železná pod Pradědem (40,12 km²) |
| PSČ | 793 26 |
| Počet domů | 134 (2021)[2] |
  Železná | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 186091 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Původně hutnickou osadu založil vratislavský biskup hrabě Filip Gotthard von Schaffgotsch v roce 1770. První hamr dostal jméno Nepomuk a hutnická osada měla jméno Hammerdörfel. Osada byla v područí obce Einsiedel (Mnichov). Od roku 1795 se pokoušela osamostatnit, což se napoprvé nezdařilo. Velké úsilí pro osamostatnění prokázal krajský hejtman Mückusch von Buchberg, po němž získala osada v roce 1795 nové jméno Buchbergstahl a na jeho počest byl zasazen v roce 1795 historický strom – buk, který roste dodnes. Osada získala samostatnost až v roce 1835. V letech 1850 až 1877 byla součástí obce Mnichov.[4] K obci také patřila osada Wolfseife. Název Steinseifen zde neobstojí, protože je to název Skalního Potoka. Dále po roce 1835 osada Vidly (německy Gabel) a po roce 1930 i Bílý Potok (též Bílý Zejf), tato obec vznikla v roce 1827 pod jménem Zainhütte, jak je vidět na mapě z roku 1870. Od konce 19. století do roku 1947 měla jméno Weisseseife. V roce 1947 byla obec přejmenována na Železnou.
Železárny, válcovny a slévárny patřily vrchnostenské správě v Javorníku. Od roku 1805 byly pronajímány. Roku 1852 až 1875 je měl v nájmu rod Kleinů. Po roce 1900 se zde výroba omezovala, zatímco dolování železné rudy zaniklo již koncem 19. století. Od roku 1921 byly v nájmu a. s. Ferrum Praha a od roku 1935 H. Grosse. Až v roce 1939 zakoupil celý komplex továrník A. Grohmann a spol. Hutě pracovaly do roku 1949. K roku 1925 je zaznamenána výroba razítek. [4] K roku 1880 se uvádí obecná škola, která měla roku 1900 dvě třídy, po roce 1918 měla expozituru ve Vidlích. Roku 1925 zde byla pošta.[4]
Roku 1938 se stala obec součástí Německa. 8. května 1945 byla obec obsazena Rudou armádou a opět připojena k Československu. Poté bylo německé obyvatelstvo vysídleno. Do té doby byla obec čistě německou.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel Železné podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5] [6] [7] [8]
- včetně Bílého Potoka a Videl
- včetně Bílého Potoka a Videl 826, a z toho: 3 Čechoslováci, 816 Němců; 785 řím. kat., 29 evang., 12 bez vyzn.
V Železné je evidováno 142 adres: 136 čísel popisných (trvalé objekty) a 6 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[9] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 131 domů, z toho 113 trvale obydlených.
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Železná byla samostatnou obcí v okrese Bruntál. Od roku 1960 je částí města Vrbno pod Pradědem v okrese Bruntál.[10]
Rodáci
- Hedwiga Teichmannová (1875–1945), spisovatelka[4]
Pamětihodnosti
- Rabenštejn – zřícenina středověkého hradu
- Veisenštejn (též Pustý hrad) – zřícenina středověkého hradu
Galerie
Náves v Železné
Dřevěné skulptury s rozcestníky na návsi
Dům čp. 1
Dům čp. 43
Dům čp. 88
Skatepark v Železné
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
