Šumavské pláně

geomorfologický podcelek Šumavy From Wikipedia, the free encyclopedia

Šumavské pláně

Šumavské pláně jsou geomorfologický podcelek ve střední části Šumavy. Rozprostírají se na ploše 670 km² (jsou tak nejrozsáhlejším geomorfologickým podcelkem Šumavy a zabírají 40 % její celkové rozlohy) a mají průměrnou nadmořskou výšku 980 m.[1] Na západě sousedí s Železnorudskou hornatinou, na severu se Svatoborskou a Vimperskou vrchovinou, na východě s Boubínskou hornatinou, Vltavickou brázdou a Trojmezenskou hornatinou. Mají charakter ploché hornatiny – zarovnaný povrch zabírající plochu asi 450 km²[2] se zde zachoval díky tomu, že sem dosud nepostoupila eroze vodních toků. Do neobvyklé výškové polohy (nad 1000 m n. m.) byl vysunut vrásno-zlomovými pohyby. Nad popsaný peneplén vyčnívají do výše přes 1200 m oblé vrcholky – suky, odlehlíky. Údolí jsou zde většinou mělká a otevřená, často vyplněná rašeliništi. Více rozčleněn je pouze severní okraj plání – především Svojšská hornatina, kterou rozčleňují kaňony Vydry a Křemelné.

Stručná fakta Nejvyšší bod, Rozloha ...
Šumavské pláně
Thumb
Plochý povrch Šumavských plání: Jezerní slať, v pozadí Antýgl

Nejvyšší bod1376 m n. m. (Blatný vrch)
Rozloha670 km²

Nadřazená jednotkaŠumava
Podřazené
jednotky
Kochánovské pláně, Kvildské pláně, Javornická hornatina, Svojšská hornatina, Knížecí pláně

SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Německo Německo
Horninyrula, granodiorit, žula
PovodíVltava, Dunaj
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIB-1A
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

Geologická stavba

Šumavské pláně jsou tvořeny z injikovaných rul moldanubika s proniky granodioritů a žul moldanubického plutonu.

Geomorfologické okrsky

Pláně se člení na pět geomorfologických okrsků:

  • Kochánovské pláně
  • Kvildské pláně
  • Javornická hornatina
  • Svojšská hornatina
  • Knížecí pláně

Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[3]:

Další informace Geomorfologické členění Šumavy ...
Zavřít

Nejvyšší vrcholy

Celkem je v tomto geomorfologickém podcelku 83 tisícovek, nejvíce ze všech v Česku[4]. Nejvyššími vrcholy jednotlivých okrsků jsou:

Dalšími výraznými horami Šumavských plání jsou Křemelná, Poledník, Antýgl nebo Stráž.

Vodstvo

Šumavské pláně odvodňují zdrojnice Otavy – Vydra a Křemelná, horní Volyňka a horní Vltava. Malou pohraniční část území odvodňují přítoky Řezné (Regen) do Dunaje.

Související články

Externí odkazy

Reference

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.