druh rostliny From Wikipedia, the free encyclopedia
Šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) je mohutná, vytrvalá, aromatická bylina z čeledi hluchavkovitých, jeden z několika druhů rodu šalvěj zastoupených v české flóře.
 Šalvěj lepkavá | |
|---|---|
 Šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | hluchavkovité (Lamiaceae) |
| Podčeleď | Nepetoideae |
| Rod | šalvěj (Salvia) |
| Binomické jméno | |
| Salvia glutinosa L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vzrůstově je to poměrně mohutná, 50–100 cm vysoká rostlina. Živě zelené listy jsou velké (až 20x9 cm), dlouze řapíkaté, s čepelí špičatou, na bázi střelovitou až hrálovitou, na okrajích pilovitou, po obou stranách roztroušeně chlupatou. Přízemní listová růžice chybí. Lodyha je vystoupavá nebo přímá, jednoduchá nebo v horní části větvená, hustě měkce chlupatá; bohaté žláznaté trichomy v její horní části vylučují lepkavou, aromatickou šťávu. Lodyha v dolní části někdy kořenuje. Vytváří krátký dřevnatějící oddenek.[2]
Květy jsou pro šalvěj typicky dvoupyskaté, uspořádané v pěti- či šestičetných lichopřeslenech. Koruny mají špinavě žlutou barvu s červenohnědými žilkami a skvrnami na rozšířeném dolním pysku; kalich je zelený, dvoupyský. Ze čtyř tyčinek jsou dvě sterilní staminodia. Kvete od června do srpna, plodem jsou hnědé, lysé tvrdky.[3][4]
Ploidie druhu je 2n=16.[2]
Šalvěj lepkavá je hemikryptofyt – vytrvalá bylina přežívající zimu v obnovovacích pupenech v úrovni země. Na rozdíl od většiny ostatních šalvějí preferuje vlhká místa ve stinných lesích, kde roste na sutích, v roklích, v okolí lesních cest nebo poblíž vodních toků, a to od podhůří do hor. Preferuje zásaditější, vlhké půdy bohaté na živiny. Je diagnostickým druhem asociace Carici pendulae-Eupatorietum cannabini (vegetace narušovaných podmáčených stanovišť s ostřicí převislou)[4] a svazů Petasition officinalis a Adenostylion.[2]
Bývá hostitelem pro některé parazitické druhy záraz (např. Orobanche colorata nebo Orobanche salviae).[1]
Areál výskytu zahrnuje hornatiny jižní, střední a jihovýchodní Evropy (Pyreneje, Jura, Alpy, Karpaty, Dinaridy), Malou Asii, Krym, dál zasahuje přes Kavkaz až do Íránu. V ČR se vyskytuje především v pohořích východní Moravy (Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty), v adamovských lesích okolo Brna, na Znojemsku a v údolí Vltavy ve středních a jižních Čechách.[5]
Zřídka bývá pěstována v parcích, kde místy zplaňuje (Průhonice, Třeboň).[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
