Český krkonošský spolek SKI Jilemnice je prvním samostatným lyžařským spolkem na území České republiky. Funguje ve městě Jilemnice nepřetržitě dodnes.
| Český krkonošský spolek SKI Jilemnice | |
|---|---|
| Právní forma | spolek |
| Založeno | 1895 |
| Předseda | Karel Randák |
| Adresa | Jana Buchara 985, Jilemnice, 514 01, Česko |
| IČO | 15045447 |
| Další informace | |
| Web | https://www.skijilemnice.cz/web/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Založení spolku
Roku 1892 nechal Jan hrabě Harrach dovézt první dva páry lyží do Jilemnice. Podle dovezených vzorů pak nechala jeho lesní správa u koláře Josefa Soukupa v Horní Branné a sekerníka Antonína Vondráka v Dolních Štěpanicích vyrobit první místní lyže. První lyže byly určeny hlavně pro rychlejší přesuny hraběcímu lesnickému personálu, avšak brzy si je oblíbili i Jilemničtí měšťané.[1]
Roku 1893 se zde koná první lyžařský výlet do přírody. 15. dubna 1894 se v Jilemnici sešlo 16 lyžařů pod vedením Jana Buchara a zrodila se myšlenka založení lyžařského spolku. Stanovy byly schváleny přesně o rok později, 15. dubna 1895 a 25. listopadu stejného roku se uskutečnila první valná hromada, kde byl ustaven první předseda spolku Rudolf Kazda (jilemnický kronikář a zakladatel Sokola v Jilemnici) a místopředseda František Mládek, Václav Bartoň, Ignác Bedrník, Jan Buchar, Oldřich Hrubý, Otakar Hrubý, Václav Lorenc, Jan Lukeš ml., ing. František Reich a Václav Voves (bývalý starosta Jilemnice).[2] Za klubovní místnost si členové zvolili Kozinec.[3] Spolek navázal velmi dobré vztahy s pražským Ski klubem.
Cílem spolku bylo „vyučovati a pěstovati jízdu na ski na zasněžených místech, pořádati výlety jednotlivců aneb celého spolku za účelem zábavním a vědeckým, uveřejňovati je v časopisech veřejných i sportovních, pořádati závody, zábavy a veřejné přednášky“.[4]
Předválečné období
Již roku 1895 se v Jilemnici konají první regulérní lyžařské závody a roku 1897 pořádá spolek první mezinárodní lyžařské závody v Dolních Štěpanicích. Závod se skládal z jízdy o mistrovství Krkonoš na 12 km, jízdy zahajovací na 1000 m, jízdy chlapců do 18 let na 1000 m, jízdy chlapců do 14 let na 500 m a hlavní jízdy na 6 km.[5] Vedle běžeckých disciplín se zde prosadil i skok a poprvé se jela také jízda dam. Můstek, na kterém závodníci skákali, byl postaven v Dolních Štěpanicích roku 1896.[6]
Dne 21. listopadu. 1903 byl v Jablonci nad Jizerou založen Svaz českých lyžařů jako vůbec první národní lyžařský svaz na světě. Zakládajícími členy byl kromě Českého Ski klubu Praha a Českého Ski klubu Vysoké nad Jizerou i Český Krkonošský spolek Ski Jilemnice. Prvním předsedou svazu se stal Jan Buchar, zakládající člen jilemnického ski klubu. Po něm převzal vedení svazu Josef Rössler-Ořovský.
Roku 1905 se poprvé jede závod na 50 kilometrů. V této době má Český krkonošský spolek SKI Jilemnice lyžaře se skvělými úspěchy: Hynek Bedrník, František Mládek, František K. Hron či Bohumil Hanč. V předválečném období zde také působilli instruktoři světových parametrů Haghbarth Steffens a Smith Kielland. Nad XVII. ročníkem mezinárodních závodů (13. až 14. ledna 1912) přijali osobní záštitu arcivévoda Karel se svou chotí Zitou.[7]
Meziválečné období
Meziválečné období bylo pro spolek extrémně úspěšné. V roce 1923 byl dostavěn na kopci Kozinec skokanský můstek (tehdy jako jeden z největších). Na II. ZOH ve Svatém Mořici vyslal ČKS SKI Jilemnice tři sportovce (do 25členné reprezentace). Roku 1929 se v jilemnických ulicích na 15 km trati jel poprvé v Československu motoskijering. Roku 1931 se zde konal XXXVI. ročník mezinárodních závodů, zaštítěný prezidentem T. G. Masarykem. Ceny do závodu věnovali Vladimír Jiří Rott, Josef Rössler-Ořovský, Otto hrabě Harrach, město Praha a město Jilemnice. Skokům na lyžích přihlíželo 30 000 diváků a další poslouchali tento závod v prvním přímém lyžařském rozhlasovém přenosu, komentovaném Josefem Lauferem.[8] Závod měl silnou mezinárodní účast a je považován za vrchol slávy jilemnického lyžařství.[7]
Mnichovská dohoda a období protektorátu
Mnichovská dohoda velmi zasáhla do života spolku – kvůli záboru Sudet nebylo možno využívat prostředí Krkonoš. Jilemničtí se po ztrátě Krkonoš i přes velká omezení nehodlali vzdát a činnost ukončit. Vrhli se proto na propagaci Podkrkonoší. V plném provozu udržovali místní kluziště, na kterém byla denně hudba. Pravidelně se kluziště využívalo také k hokeji.[9] Závodníci z ČKS SKI Jilemnice ve válečném období se účastnili různých závodů, např. v Nové Pace nebo v Náchodě. Roku 1940 se do popředí dostal jilemnický lyžař Jaroslav Cardal. Dále také spolek pořádal lyžařské závody v Jilemnici, byť se soustředil hlavně na závody pro mládež.
Po druhé světové válce
Spolek roku 1945 obnovuje naplno svou činnost, avšak po únoru 1948 jsou jeho funkcionáři odvoláni a k prvnímu lednu 1949 je spolek přejmenován na Tělovýchovnou jednotu Sokol Technolen Jilemnice – lyžařský oddíl. Z lyžařů obsazuje přední místa stále Cardal a je dokonce vyslán na VI. OH v Oslu, kde skončil čtrnáctý[10]. V padesátých letech prodělal spolek ještě dvě změny názvu – v roce 1952 na DSO Slovan Jilemnice – lyžařský oddíl a následující rok na TJ Slovan Jilemnice – lyžařský oddíl.[11]
V tom samém roce byl obnoven skokanský můstek na Chmelnici. Dne 10. ledna 1961 byla podepsána smlouva mezi TJ Slovan Jilemnice, Jedenáctiletou střední školou a Osmiletou střední školou v Jilemnici. Tato smlouva byla velmi důležitá pro rozvoj lyžování jilemnické mládeže. Obsahovala dohodu o bezplatném zapůjčování tělocvičny, hřiště a lyžařského zařízení pro zájmovou mimoškolní tělesnou výchovu – lyžování a pomoc trenérů oddílu.[12] V šedesátých a sedmdesátých letech se do popředí dostala další známá jména, např. Stanislav Henych nebo Jan Fajstavr. Ve školním roce 1964 – 65 byla experimentálně otevřena sportovní třída pro běh na lyžích v Základní škole Komenského v Jilemnici. Ve školním roce 1972–73 byly sportovní třídy ministerstvem školství ustanoveny oficiálně. Sportovní zaměření tříd se ve škole zachovalo do současnosti.
V době politického uvolňování bylo umožněno používat zkratku SKI. Roku 1968 byl poprvé uspořádán závod v běhu do Vrchu Jilemnice – Žalý.[11] Kvality závodů i samotných závodníků se držely povětšinou v první lize. Roku 1976 bylo neoficiálně a pokusně otevřeno sportovní gymnázium pod vedením tehdejšího ředitele PhDr. Josefa Jecha a ve školním roce 1981–82 byla oficiálně zřízena Internátní sportovní škola při Gymnáziu v Jilemnici ministerstvem školství.[13] Jilemnická mládež je později velmi úspěšná (např. na III. mistrovství sportovních škol ve Vimperku, kde jilemnická škola vyhrála všechny hladké běhy krom kategorie mladších žáků a štafet.[14] Dne 16. 1. 1977 proběhly na stadionu v Jilemnici první Lízátkové závody, závody pro předškoláky a první stupeň základních škol pořádané dodnes.
Po sametové revoluci
Politické změny po listopadu 1989 se projevily i ve spolku. Jeho název se navrátil opět k původnímu Český krkonošský spolek Ski Jilemnice. Spolek pokračoval ve své činnosti, pořádali závody a připravovali závodníky. V červnu roku 1992 spolek vystoupil z Tělovýchovné jednoty a úplně se osamostatnil. Obrovským úspěchem pro ČKS SKI Jilemnice byly XVIII. ZOH v Naganu roku 1998. V české výpravě bylo 16 členů, kteří začínali svou kariéru jako žáci sportovních tříd ZŠ Komenského či Sportovního gymnázia v Jilemnici. Ve výpravě byl například Zdeněk Vítek, Kateřina Losmanová, Eva Háková nebo Jana Šaldová.
V roce 1997 postavil spolek lyžařský vlek na Kozinci, avšak po prvních dvou sezonách převedli vlek na město Jilemnice.
Roku 2001 byl uskutečněn závod Jilemnice – Žalý na nové trati se startem na náměstí a s novým, věčně putovním pohárem.
- Kazda Rudolf (1895–1898)
- Hrubý Oldřich (1899–1901)
- Hevera Karel (1901)
- Hrubý Oldřich (1902)
- Buchar Jan (1912–1919)
- Bedrník Hynek (1920)
- Buchar Jan (1920–1924)
- Tureček Jiří (1925)
- Buchar Jan (1926–1927)
- Holub Otakar (1928–1941)
- Krčan Zdeněk (1942–1944)
- Mečíř Václav (1945)
- Holub Otakar (1946–1947)
- Bukovský Josef (1948–1949)
- Mečíř Václav (1950)
- Motyčka Josef (1951–1960)
- Kracík Stanislav (1961–1987)
- Vejnar Josef (1988–2000)
- Henych Stanislav (2000–2018)
- Randák Karel (2018-2022)
- Barbora Horáčková (od 2022)
- Jan Buchar
- Bohumil Hanč
- Hynek Bedrník
- František Mládek
- Stanislav Henych
- Jaroslav Cardal
- Stanislav Řezáč
- Jan Fajstavr
- Josef Feistauer
- Anton Gottstein
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
