Wikipedie v češtině From Wikipedia, the free encyclopedia
Česká Wikipedie je českojazyčná verze Wikipedie, mezinárodní internetové encyklopedie s otevřeným obsahem, na jejíž tvorbě spolupracují dobrovolní přispěvatelé z celého světa. Obsahuje 556 100 článků.
 | |
 Hlavní strana české Wikipedie | |
| Charakter stránky | internetová encyklopedie |
|---|---|
| V jazyce | čeština |
| Majitel | Wikimedia Foundation |
| URL | cs |
| Komerční | ne |
| Registrace | nepovinná |
| Počet uživatelů | 678 060 registrovaných, 2 286 aktivních[1] |
| Licence obsahu | CC-BY-SA 3.0 Unported |
| Datum spuštění | 3. květen 2002 |
| Aktuální stav | 556 100 článků[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Celý projekt včetně české části provozuje nadace Wikimedia Foundation, založená podle zákonů státu Florida (USA).[2] Na tvorbě české Wikipedie se přibližně 10 % podílejí i lidé ovládající češtinu a žijící mimo Česko.[3] Česká verze je podle počtu článků (zpracovaných hesel) 28. v pořadí z více než 300 existujících jazykových verzí.[4] Je také pátou největší verzí psanou ve slovanském jazyce (po ruské, polské, ukrajinské a srbské). V roce 2023 na ni denně přicházelo v průměru 2 397 271 dotazů.
.jpg)
Wikipedie v anglickém jazyce vznikla jako první 15. ledna 2001, českojazyčná verze byla spuštěna 3. května 2002.[5] V té době však Wikipedie používala software UseMod a při přechodu na nový systém MediaWiki nebyly původní tři krátké články („HomePage“, „Veda“, „Kultura“), které pravděpodobně existovaly, převedeny. První dochovanou editací na české Wikipedii je založení Hlavní strany, a to jejím zkopírováním ze staršího systému UseMod dne 14. listopadu 2002.[6] Autorem této editace je pravděpodobně Brion Vibber, pozdější první zaměstnanec Wikimedia Foundation.[7]
Prvním správcem české Wikipedie byl esperantista Miroslav Malovec, který se začátkem listopadu 2002[8] na Konferenci o užití esperanta ve vědě a technice v Dobřichovicích setkal s americkým esperantistou Chuckem Smithem,[9] jehož o několik dní později hostil v Brně. Na Smithův popud přeložil Malovec z esperanta do češtiny dlouhý text pro hlavní stránku.[10]
| „ | „Text jsem pak poslal jinému americkému esperantistovi Brionu Vibberovi. Ten nahrál text do Wikipedie a já teprve potom viděl, že některé věci jsem přeložil špatně a žádal jsem Briona o opravu. Dal mi právo své chyby opravit a tak jsem se stal „správcem“, aniž bych chtěl opravovat někoho jiného.“ | “ |
| — Miroslav Malovec pro časopis Wikimedium v roce 2011[11] | ||
Nevědomky se tím kromě správce stal i tvůrcem slova „wikipedista“[12] (původně „wikipediista“, podle esperantského „vikipediisto“[13]). Encyklopedii samotné pak zase v analogii s esperantským „Vikipedio“ (veškerá podstatná jména v esperantu mají koncovku „-o“, např. „enciklopedio“) dal český název „Wikipedie“ (podle slova „encyklopedie“),[10] což ji odlišuje od většiny ostatních jazykových verzí (např. německé), které si ponechaly anglické „Wikipedia“ (ačkoliv německy je „Enzyklopädie“).[14]
Miroslav Malovec nebyl jako správce aktivní a věnoval se více psaní do esperantské Wikipedie, proto byl 9. března 2004 jmenován druhým správcem a byrokratem Vít Zvánovec, který 23. prosince 2003[15] přišel do Wikipedie a zapojil se do diskusí a vytváření článků. Dne 10. dubna 2004 se v Praze-Karlíně konalo patrně první české setkání redaktorů Wikipedie. 30. října 2004 se v Praze na Florenci konalo druhé české setkání, jehož se účastnili převážně správci se zvláštními oprávněními. 19. ledna 2005 se konalo setkání U Frgála.[16]
Vedle domovské adresy cs.wikipedia.org získala česká Wikipedie v červnu 2004 též doménu wikipedia.cz a v únoru 2006 doménu wikipedie.cz. V září 2004 se na stránkách objevilo do češtiny přeložené logo s názvem Wikipedie a heslem Otevřená encyklopedie a bylo kompletně přeloženo uživatelské rozhraní používaného softwaru MediaWiki.
V březnu 2008 byl za účelem propagace a podpory české Wikipedie založen spolek Wikimedia Česká republika, který navázal spolupráci s Wikimedia Foundation. V roce 2009 spolek poprvé uspořádal Wikikonferenci – výroční setkání českých přispěvatelů a čtenářů této encyklopedie.[17] Wikipedisté se scházejí také na pravidelných „wikisrazech“, např. v Praze a v Brně.[18][19][17]
| Datum | Počet článků |
|---|---|
| 14. 11. 2002 | 0 |
| 18. 11. 2006 | 50 000 |
| 19. 6. 2008 | 100 000 |
| 17. 2. 2010 | 150 000 |
| 6. 7. 2011 | 200 000 |
| 13. 12. 2012 | 250 000 |
| 24. 7. 2014 | 300 000 |
| 2. 4. 2016 | 350 000 |
| 10. 2. 2018 | 400 000 |
| 3. 4. 2020 | 450 000 |
| 16. 3. 2022 | 500 000 |
| 20. 7. 2024 | 550 000 |
Ke dni 8. listopadu 2024 má česká Wikipedie 556 100 článků.
Získat první tisícovku jí však trvalo téměř rok (této mety bylo dosaženo 20. října 2003) a v září 2004, kdy celkový počet článků ve všech jazykových verzích Wikipedie překonal hranici jednoho milionu, obsahovala česká Wikipedie pouze 3 tisíce článků. Nárůst se začal zrychlovat v roce 2005, kdy přibylo hned 16 tisíc nových hesel. V průběhu následujícího roku 2006 se přírůstek ustálil na počtu 70–100 nových článků denně a na této úrovni pak setrvával po dalších jedenáct let. Růst se poněkud zpomalil v letech 2018–2019 a to na 60–70 článků denně.
Stotisícím článkem české Wikipedie se v červnu 2008 stala Vlajka Vanuatu. Dvou stovek tisíc článků bylo dosaženo v červenci 2011 a česká Wikipedie tak s konečnou platností překonala dosud největší českou encyklopedii, tzn. Ottův slovník naučný.[21] Tří set tisíc článků dosáhla česká Wikipedie v červenci 2014, čtyřstý tisící článek (Arrondissement Eeklo) byl zaznamenán v únoru 2018 a pětistý tisící v březnu 2022.
Za rok 2021 bylo na české Wikipedii vytvořeno 25 071 článků, tj. v průměru 2 089 článků měsíčně, či 69 hesel denně.[22]
V listopadu 2019 byl celkový objem encyklopedického textu ve 439 tisících článků české Wikipedie odhadnut na 153 milionů slov (24 milionů vět),[23] tedy asi 612 tisíc normostran. Pro srovnání: Český překlad Bible má přibližně 0,6 milionu slov,[24] má tedy asi 255× méně textu.
V počtu článků byla česká Wikipedie z více než 300 jazykových verzí na 28. místě (k lednu 2023).[25] Slovenská verze je asi 2× menší. Rozsah české Wikipedie je přibližně 13× menší než anglické. Dalšími nejrozsáhlejšími verzemi jsou cebuánská, německá, švédská, francouzská a nizozemská. Mnohé z verzí jsou však svým rozsahem spíše symbolické. (Asi 30 verzí má méně než 1 000 článků.) České články tvoří 0,9 % z celkového počtu ve všech jazykových verzích. Články na anglické Wikipedii tvořily 11 % z celkového počtu článků.
Česká Wikipedie je pátou největší mezi verzemi ve slovanských jazycích (k lednu 2023). V těchto jazycích je napsáno přes 7 843 000 článků (13 %) z celkového počtu článků na všech světových verzích Wikipedie. V rámci slovanských jazyků jsou největšími verzemi Wikipedie ruská, polská, ukrajinská a srbská. Česká verze obsahuje 6,6 % článků na všech Wikipediích psaných ve slovanských jazycích. Za ní následují srbochorvatská, bulharská a slovenská.[26]
Ke dni 14. listopadu 2023 připadalo na 1 000 mluvčích českého jazyka 40 článků české Wikipedie.[27]
V roce 2023 bylo zobrazeno celkem přes 875 milionů dotazů. Denní průměr byl 2 397 271 a měsíční 72 916 998 dotazů. Nejvíce dotazů bylo zobrazeno v lednu (88 450 481), nejméně v září (63 649 046). Dlouhodobě je nejnižší návštěvnost během letních měsíců. V průběhu týdne bylo zpravidla nejvíce dotazů v neděli (15,1 %), nejméně v pátek (13,4 %). Nejvíce dotazů za den přišlo v neděli 15. ledna (3 232 779), nejméně v pátek 30. června (1 793 227).
| Rok | Počet dotazů | Navýšení / pokles |
|---|---|---|
| 2016 | 792 724 398 | – |
| 2017 | 794 590 748 | +0,24 % |
| 2018 | 789 045 399 | −0,70 % |
| 2019 | 820 092 046 | +3,93 % |
| 2020 | 942 719 212 | +14,95 % |
| 2021 | 944 778 195 | +0,22 % |
| 2022 | 850 114 929 | −10,02 % |
| 2023 | 875 003 987 | +2,93 % |
V letech 2017–2023 celoroční návštěvnost v průměru zvolna stoupala. Výjimkou byl rok 2020, kdy patrně vlivem pandemie covidu-19 a s ní související karantény stoupla návštěvnost ve srovnání s předchozím rokem o 15 %. Nejvyšší nárůst byl v dubnu 2020, kdy návštěvnost proti dubnu 2019 stoupla o 46,8 %. Vlivem pandemie se navýšil také počet editací.[28] Naopak v roce 2022 návštěvnost zaznamenala 10% pokles.
Své čtenáře si česká Wikipedie nachází zejména v Česku (86 % dotazů), na Slovensku (3,8 % dotazů), ve Spojených státech amerických (2,6 % dotazů), v Německu (1,9 % dotazů), ve Spojeném království (0,7 % dotazů) a dále v Polsku, Francii, Nizozemsku a Rakousku (po 0,4 % dotazů).[29]
V České republice ze všech jazykových verzí Wikipedie nejvíce dotazů směřuje do české Wikipedie (69 %), anglické (22,6 %), ruské (2,6 %), německé (1,5 %), portugalské (0,8 %) a slovenské (0,7 %). Česká verze je populární i v sousedním Slovensku, kde do ní směřuje 12 % tamějších dotazů a je třetí nejpoužívanější jazykovou verzí po slovenské (44 %) a anglické (34,5 %).[30]
8. listopadu 2024 měla česká Wikipedie 33 správců.[31] Správci jsou dobrovolní editoři s nadstandardními redakčními oprávněními. Při samotné tvorbě obsahu jsou však svými právy rovni všem ostatním uživatelům a editorům.
V listopadu 2024 bylo zaregistrováno přes 678 000 uživatelů (v české verzi nazývaných wikipedisté),[1] z nichž asi 167 000 přispělo do projektu alespoň jednou editací a přibližně 34 000 z nich udělalo editací alespoň deset.[32] Systematicky a často se však editacím dlouhodobě věnuje jen asi stovka registrovaných lidí – tzv. velmi aktivních editorů, kteří v průběhu měsíce provedou více než sto editací[33] a jejichž počet zůstává stabilní již od ukončení období 2004–2007, ve kterém počet editorů narostl prakticky z nuly (viz graf). Počet aktivních editorů, tedy těch, kteří v průběhu měsíce provedou více než pět editací, se dlouhodobě pohybuje okolo 700[33] a alespoň jednu editaci za měsíc udělá asi 2 200 uživatelů.[33][1] Asi 10 % všech editací provádějí neregistrovaní přispěvatelé.[34]
V roce 2012 provedli 91,6 % editací české Wikipedie uživatelé z České republiky, 2,4 % uživatelé ze Slovenska a 0,8 % uživatelé z Německa. Z České republiky bylo také editováno 6,9 % článků esperantské Wikipedie.[35]
Doposud nebyl proveden nezávislý výzkum, který by se zabýval kvalitou hesel na české Wikipedii a například je srovnával s dalšími dostupnými česky psanými encyklopediemi, jak se stalo v případě studie, publikované v časopise Nature, kde byla srovnávána anglická Wikipedie a Britannica.
Na české Wikipedii běží různé projekty, například Studenti píší Wikipedii, v rámci kterého píší vysokoškolští studenti své seminární práce formou článku na Wikipedii,[36] a Senioři píší Wikipedii, jenž je zaměřen na seniory, kteří se v kurzech učí editovat Wikipedii, aby následně dokázali samostatně rozšiřovat encyklopedické články.[37]
Trvalým ohniskem konfliktů komunity byl spor o pravopis, který se s různou intenzitou vracel až do podzimu 2005. Dva významní přispěvatelé, Vít Zvánovec a Tompecina (Tomáš Pecina), druhý a třetí správce české Wikipedie, užívali a obhajovali méně obvyklý, archaizující pravopis, což se setkalo s nevolí značné části ostatních editorů.[38]
Konstruktivní spolupráce, spory a hádky jsou součástí běžného života tvůrců Wikipedie, řeší se diskusemi, hlasováním, ale i tzv. revertovacími válkami, kdy tatáž úprava je vícekrát po sobě vrácena zpět a opět obnovena. To se děje např. ve specifickém českém sporu o název státního území (Česko versus Česká republika) nebo sporu o přechylování cizích příjmení. Ke kontroverzním tématům patří také např. homosexualita, psychotronika, telepatie nebo komunismus.[39]
Kritizována bývá na české Wikipedii i motivace a odborná způsobilost jejích správců.[40] Kritici[kdo?] se domnívají, že např. některá pravidla působí mnohoznačně, což působí potíže jak běžným přispěvatelům, tak i současným správcům, kteří je mohou – dle svých zkušeností – interpretovat rozličně. Výsledkem jsou zmatky při zpracovávání nových editací již stávajících hesel a některé praktiky nakládání s novými hesly, kdy dochází z důvodu údajné neověřitelnosti či nedostatečné encyklopedické významnosti k redukcím až mazání některých hesel, zatímco hesla jiná (přinejmenším obsahově stejně sporná), starší, likvidována nejsou. Medializovaným příkladem se v roce 2019 stal spor z roku 2014 o smazání hesla o litevském potoku Ošupis, do kterého se zapojilo šestatřicet wikipedistů a skončil konstatováním, že encyklopedická významnost tématu byla doložena.[41][42][43]
Palčivým problémem české Wikipedie je také soustavné porušování autorských práv nemalým počtem přispěvatelů, což neúměrně zatěžuje správce, kteří se snaží texty, porušující autorská práva, odstranit. Celkově to snižuje věrohodnost Wikipedie. V důsledku naprostého ignorování autorských práv pouze jedním uživatelem muselo být z české Wikipedie odstraněno několik tisíc článků.[44] V případě ostatních odhalených autorů se počet jimi založených článků, porušujících autorská práva, pohyboval maximálně v řádu desítek.
V roce 2008 kritizoval českou Wikipedii Patrick Zandl na svém blogu.[45] Server Lupa.cz zveřejnil článek, týkající se sporů na české Wikipedii.[46] Reflex psal o české Wikipedii v dubnu 2006[47] a v srpnu 2008.[48] Lehkou kritiku několika politických hesel přinesl server iDNES.cz.[49] Kritiku hesla Brno, zejména toho na anglické Wikipedii, přinesl Brněnský deník.[50] Sexuolog Radim Uzel neshledal v roce 2016 v základních sexuálních informacích poskytovaných českou Wikipedií žádné zásadní dezinformace, které by nebyly v souladu s poznatky moderní medicínské vědy.[51] Na stranění ruskému výkladu událostí v souvislosti s fake news a dezinformacemi poukázal v lednu 2021 týdeník Respekt na příkladu článku o Krymu.[52]
Články z české Wikipedie mívají velmi dobré umístění ve výsledcích vyhledávání, například ve vyhledávači Google. I díky tomu se tato encyklopedie postupně stala obecně známou. Již v počátcích české Wikipedie v roce 2004 poskytl svolavatel prvního reálného setkání wikipedistů Paddy rozhovor německému vysílání Českého rozhlasu.[53] O existenci české Wikipedie a o sporech uživatelů se v roce 2006 zmínil počítačový novinář Miloš Čermák v rozsáhlém článku pro časopis Reflex.[47] V květnu 2006 začal portál Seznam.cz přebírat obsah české Wikipedie do dnes již zaniklé Encyklopedie Seznamu.[54]
Na jaře 2007 česká Wikipedie zvítězila v anketě webu Root.cz Czech Open Source 2007 v kategorii Projekt v hlasování veřejnosti a byla také vyhlášena absolutním vítězem.[55] V dalším ročníku své vítězství v hlasování veřejnosti v kategorii Projekt obhájila.[56] Po roční pauze opět zvítězila v roce 2010.[57] V roce 2015 byla česká Wikipedie hlavním tématem 30. vydání týdeníku Dotyk.[58] Významným propagátorem Wikipedie byl od roku 2013 až do své smrti v roce 2021 filozof a prezidentský kandidát Jan Sokol, který na projektu sám po několik let aktivně působil.[59][60][61]
V roce 2016 získala česká Wikipedie cenu Slovník roku.[62]
Dne 18. února 2023 se česká Wikipedie stala námětem dílu pořadu České televize Historie.cs. Jedním z hostů byl i správce Martin Urbanec. Byla připomenuta i jeho spolupráce s Janem Sokolem. Účastníci hovořili o mechanismech Wikipedie a byla připomenuta její historie. Promluvil zde také Jan Groh, předseda spolku Wikimedia Česká republika. Dalšími hosty byli Eduard Petiška, výzkumník v oblasti informací (Univerzita Karlova), a Michal Černý, informační vědec z Masarykovy univerzity. Byl zde také představen projekt dětské Wikipedie, dostupné na některých jazykových verzích.[63]
O historii Wikipedie informoval 15. ledna 2024 Český rozhlas v pořadu Příběhy z kalendáře.[64] V říjnu téhož roku zařadil server Lupa.cz vznik české Wikipedie mezi vybrané Příběhy z historie českého internetu v podobě půlhodinového audiopořadu.[65] Oba jmenované zdroje čerpaly z publikace Jak se zrodila česká Wikipedie od wikipedisty Marka Blahuše, kterou v prosinci 2023 k sedmdesátinám Miroslava Malovce vydal spolek Wikimedia Česká republika.[66]
V pondělí 18. března 2019 se komunita české Wikipedie dohodla na jednodenním vypnutí české Wikipedie, z důvodu nové reformy autorského práva Evropské unie. Komunitě české Wikipedie se nelíbí především články 11 a 13, které jsou součástí Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Česká Wikipedie byla vypnuta 21. března 2019. K protestu se přidala také slovenská, dánská a německá Wikipedie.[67][68]
Pramenem je zejména archive.org
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
