Lokomotiva řady 111 je elektrická lokomotiva na stejnosměrný proud určená pro posun. Vyráběla ji v letech 1981–1982 plzeňská firma Škoda (tovární typ Škoda 78E). Od výchozí řady 110 se liší především použitím tyristorové regulace výkonu.
| Elektrická lokomotiva řady 111 (dříve E 458.1) | |
|---|---|
 Lokomotiva 111.006 v Praze | |
| Tovární označení | Škoda 78E |
| Řada dle Kryšpína (ČSD) | E 458.1 |
| Řada dle UIC (ČR) | 111 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | Škoda Plzeň |
| Výroba v letech | 1981–1982 |
| Počet vyrobených kusů | 35 |
| Provozovatel | (ČSD), ČD, ČDC |
| Období provozu | 1981–dosud |
| Hmotnost a rozměry | |
| Hmotnost ve službě | 70 400 kg |
| Délka přes nárazníky | 14 400 mm |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
| Trvalý výkon | 872 kW |
| Maximální tažná síla | 188 kN |
| Trvalá tažná síla | 101 kN |
| Maximální povolená rychlost | 80 km/h |
| Napájecí soustava | 3 kV ss |
| Regulace výkonu | tyristorová pulzní |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vývoj
Po úspěchu s provozem starších posunovacích lokomotiv řady 110 byla objednána nová obdobná lokomotiva, jejíž technická úroveň by však zohledňovala rychlý pokrok v oblasti polovodičů. Koncepce nové lokomotivy byla nejprve v roce 1979 vyzkoušena rekonstrukcí jednoho stroje řady 110, který byl předtím poškozen požárem. Tyristorová regulace umožňuje plynulý, bezkontaktní a hospodárný typ regulace a celkově mnohem efektivnější využití výkonu lokomotivy. Po přestavbě byla zkušební lokomotiva ověřována na posunu v ostravském uzlu a vykazovala úsporu elektřiny až 50 % oproti lokomotivám s odporovou regulací výkonu. Tato lokomotiva byla později označena jako řada 112. Zrušena byla v roce 1996 a později sešrotována. Na základě provedených zkoušek byly navrženy drobné úpravy a po jejich zapracování byla zahájena výroba sériových strojů řady 111.
Konstrukce
V mechanické části je lokomotiva téměř shodná s řadou 110 - rozdíly jsou patrné pouze v designu světel a dalších detailech. Lokomotiva je kapotová se středovým věžovitým stanovištěm strojvedoucího. Okolo snížených představků je ochoz pro údržbu a posunovače. Nápravy na dvou dvounápravových podvozcích jsou poháněny čtyřmi trakčními motory. Elektřinu lokomotiva odebírá pomocí polopantografu na střeše stanoviště strojvedoucího. Hlavním rozdílem je již zmíněná regulace výkonu, jež je tyristorová pulzní a samotná regulace probíhá pomocí výkonových diod a tyristorů.
Provoz
Lokomotivy byly od počátku dislokovány v depech pouze v České republice (Ústí nad Labem, Praha, Česká Třebová a Ostrava). Kromě svého hlavního určení k posunu se uplatňují i v traťové službě. Slouží tak k vozbě manipulačních nákladních vlaků - příkladem jsou přetahy prázdných souprav od uhlí mezi Mostem a Bílinou či na Ostravsku. Často bývají využívané pro posun osobních vlaků na pražském hlavním nádraží. V osobní dopravě je jejich použití omezené a spíš sporadické - až do roku 2011 jezdily s některými osobními vlaky např. na trati Ústí nad Orlicí – Lichkov.
Historické lokomotivy
- 111.001 (ČD, CHV Lužná u Rakovníka, SÚ Vršovice)
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva 111 na Wikimedia Commons - Lokomotiva 111 v atlase lokomotiv
- Lokomotiva 111 na stránkách zaměřených na prototypové a unikátní stroje, dobové fotografie Archivováno 11. 9. 2009 na Wayback Machine.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
