Základna a nadstavba
pojmy marxistické teorie / From Wikipedia, the free encyclopedia
Základna a nadstavba jsou pojmy patřící k nejdůležitějším koncepcím marxismu. Těmto pojmům se poprvé věnoval německý filosof Karl Marx (1818–1883) ve svém díle Ke kritice politické ekonomie (1859).
Základnou rozumí marxismus souhrn výrobních vztahů lidí.[1][2] Z hlediska svého obsahu se ničím neliší od pojmu „výrobní vztahy“. Přesto však to jsou různé pojmy. Výrobní vztahy souvztažné s výrobními silami jsou stránkou vyrobního způsobu. Základna je však souvztažná s tím, co na ní spočívá — s nadstavbou.[3]
Základna určuje nadstavbu, která představuje duchovní kulturu, vzdělání, zdravotnictví apod. Ekonomická základna tvoří klíčový společenský faktor a určuje nadstavbu, která je tedy odrazem hospodářské sféry. Mezi základnou a nadstavbou existuje dialektická propojenost, tedy jsou vzájemně stále ovlivňovány a podmiňovány. Tato koncepce je nazývána materialistický determinismus a skrze tuto teorii nahlíží marxismus na společnost.[4] Zatím co základna slouží společnosti ekonomicky, slouží nadstavba společnosti politickými, právnímí, estetickými a jinými idejemi a vytváří pro společnost příslušné politické, právní a jiné instituce.[1]