![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Moonlight_and_Zodiacal_Light_Over_La_Silla_Observatory.jpg/640px-Moonlight_and_Zodiacal_Light_Over_La_Silla_Observatory.jpg&w=640&q=50)
Zvířetníkové světlo
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zvířetníkové světlo je slabá záře, která se vyskytuje na noční obloze kolem ekliptiky.[1] Nejlépe jej lze vidět v období kolem rovnodennosti (na jaře po západu a na podzim před východem Slunce), když je ekliptika skloněna k obzoru o velký úhel. Jev je způsoben rozptylem slunečního světla vesmírným prachem v prachovém oblaku kolem ekliptiky, což zjistil jako první dánský astronom Theodor Brorsen.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f3/Moonlight_and_Zodiacal_Light_Over_La_Silla_Observatory.jpg/640px-Moonlight_and_Zodiacal_Light_Over_La_Silla_Observatory.jpg)
Intenzita zvířetníkového světla klesá se vzdáleností od Slunce, ovšem při velmi tmavých nocích (stupeň světelného znečištění 1 nebo 2) je vidět podél celého zvířetníku. Ve skutečnosti pokrývá celou oblohu a způsobuje velkou část[2] celkového záření oblohy za bezměsíčné noci. Obdobný jev – slabá, ale mírně zesilující, oválná záře přesně naproti Slunci – se nazývá protisvit. V něm je zvířetníkové světlo nejsilnější.