Zubní kaz
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zubní kaz, neboli narušení zubní skloviny, je infekční onemocnění poškozující tkáň zubu. Zubní kaz patří u lidí mezi nejčastější onemocnění.
Zubní kaz | |
---|---|
![]() Zubní kaz v oblasti krčku | |
Klasifikace | |
MKN-10 | K02. |
Klinický obraz | |
Postižený systém | Zubní tkáň |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příčin zubního kazu je více. Většinou je to špatná ústní hygiena spolu s nevhodným stravováním. U dětí je vzhledem k citlivosti dětských zubů hlavní příčinou přenos nákazy líbáním od rodičů.[1]
Zubní kaz vzniká působením bakterií, které pokrývají povrch zubní skloviny. Rozkládají sacharidy na organické kyseliny, které odvápňují sklovinu a snižují tvrdost – zub bolí (cítí více chlad, teplo atd.).
Za posledních 300 let byla popsána řada teorií vysvětlujících vznik zubního kazu. Dnes je nejvíce akceptovanou chemoparazitární teorie, kterou publikoval roku 1898 Willoughby D. Miller. Následně byla potvrzena dalšími vědci. Vychází z představy, že viníkem naprosté většiny problémů jsou bakterie Lactobacillus či Streptococcus mutans, které se přichycují na zubech a vylučují organickou kyselinu. Toto přichycení umožňuje sacharidový polymer, který tvoří hlavní součást zubního plaku. Dlouhodobé působení této kyseliny vede k demineralizaci zubních tkání.[2]
Pokud je zubní kaz v raném stádiu a postižený zlepší své hygienické návyky, je velká pravděpodobnost, že si tělo poradí samo a povrchový kaz „opraví". Nápravu vzniklých škod urychlují fluoridové ionty obsažené v potravě, v zubních pastách nebo v přípravcích pro lokální fluoridaci.
Celosvětově má cca 2,3 miliardy (32 % populace) zubní kazy v trvalých zubech. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že všichni dospělí měli alespoň jednou zubní kaz.[zdroj?] Přibližně 620 miliónu lidí (9 % populace) mělo zubní kaz v dětství. V posledních letech se zubní kazy stávají častějšími. Je to hlavně kvůli větší spotřebě cukru.