Znojemský úděl

Znojemský úděl, zkráceně Znojemsko, je označení historického území na jižní Moravě, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.

Znojemský úděl ←  1055–1182  → vlajka znak
Geografie
Hlavní město	Znojmo
Obyvatelstvo
Národnostní složení	Moravané
Jazyky	pračeština
Náboženství	katolické křesťanství, slovanské křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení	dědičná monarchie
Mateřská země	České knížectví České knížectví Svatá říše římská Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející České knížectví Následující Moravské markrabství

Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého).

Znojemsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu s Brněnskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu). Zřejmě po smrti Konráda Brněnského v roce 1092 došlo k rozdělení jeho údělu. Konrádův starší syn Oldřich získal Brněnsko, mladší Litold Znojemsko.

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Ze znojemských Přemyslovců byl nejvýznamnější poslední z nich, moravský markrabě a poté český kníže Konrád II. (III.) Ota. Znojemská větev rodu vymřela právě Konrádem Otou v roce 1191, jelikož jeho manželství s Hellichou z Wittelsbachu zůstalo bezdětné.

Údělná knížata znojemská

Zdroj^[1]

#	Jméno	Vláda	Poznámky
1	Ota I. Olomoucký	1055–1056	Syn knížete Břetislava I.
2	Konrád I. Brněnský	1061–1092	Syn knížete Břetislava I.
3	Litold Znojemský	1092–1099	Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.
4	Bořivoj	1099–1100	Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5	Litold Znojemský	1101–1112	Podruhé.
6	Oldřich Brněnský	1112–1113	Také brněnský údělník.Bratr Litolda, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
7	Soběslav I.	1115–1123	Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.
8	Konrád II. Znojemský	1123–1161 (respektive 1123–28 a 1134–1161)	Syn Litolda Znojemského, v letech 1128-1134 vězněn knížetem Soběslavem.
9	Konrád III. Ota	asi 1161–1182	Syn Konráda II., od roku 1182 markrabě.

Reference

1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.

Související články

• Moravské přemyslovské úděly
  • Brněnský úděl
  • Olomoucký úděl
• Moravské markrabství

Portály: Morava | Středověk