![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Slovak_tokaj_wineyard.png/640px-Slovak_tokaj_wineyard.png&w=640&q=50)
Zemplínské vrchy
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zemplínské vrchy (slovensky Zemplínske vrchy, maďarsky Zempléni-szigethegység) jsou pohoří na jihovýchodě Slovenska. Patří do Matransko-slanské oblasti, která je součástí Vnitřních Západních Karpat. Táhnou se od severozápadu směrem na jihovýchod. Jejich jediným geomorfologickým podcelkem je Roňavská brána v západní části pohoří.[1]
Zemplínske vrchy Zempléni-szigethegység | |
---|---|
![]() Zemplínské vrchy od jihu | |
Nejvyšší bod | 469 m n. m. (Rozhľadňa) |
Rozloha | 101 km² |
Nadřazená jednotka | Matransko-slanská oblast |
Sousední jednotky | Slanské vrchy, Východoslovenská pahorkatina, Východoslovenská rovina |
Podřazené jednotky | Rožňavská brána |
Světadíl | Evropa |
Stát | Slovensko![]() Maďarsko ![]() |
![]() Zemplínské vrchy v rámci Slovenska, vyznačeny šedě | |
Horniny | slepenec, pískovec, dolomit, vápenec, jílovec, andezit |
Povodí | Bodrog |
Souřadnice | 48°27′ s. š., 21°43′ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
S rozlohou 101 km² patří mezi menší slovenská pohoří. Nejvyšší vrchol Rozhľadňa dosahuje výšky 469 m n. m. Zemplínské vrchy odvodňuje řeka Bodrog. Vrchy patří do teplé klimatické oblasti. Vyšší polohy pokrývá listnatý les, nižší - zejména jižní stráně - jsou využívané na pěstování ovoce.
Složení půd na jihozápadních výběžcích pohoří se zasloužilo o vznik Tokajské vinařské oblasti, která zasahuje na Zemplín z Maďarska.