Zabel Jesajanová
From Wikipedia, the free encyclopedia
Zabel Jesajanová (arménsky: Զապել Եսայան; 4. února 1878 Istanbul – 1943) byla arménská spisovatelka. Její romány a články přispěly k pochopení pronásledování tureckých Arménů a bojovaly za práva žen (zejm. knihy Když už nejsou zamilovaní a Poslední pohár). Jako první arménský autor vůbec užila slovo "feminismus", ve svém článku z roku 1903.[1]
Stručná fakta Rodné jméno, Narození ...
Zabel Jesajanová | |
---|---|
Rodné jméno | Զապել Հովհաննիսեան |
Narození | 4. února 1878 Üsküdar |
Úmrtí | 1943 (ve věku 64–65 let) Jižní Kavkaz |
Bydliště | Paříž (od 1895) Arménská sovětská socialistická republika (od 1933) |
Národnost | Arméni |
Alma mater | Pařížská univerzita |
Povolání | spisovatelka, překladatelka, publicistka, romanopiskyně, literát, básnířka a vysokoškolská učitelka |
Zaměstnavatelé | Aztag (1908–1909) Mer Oughine Tzolk Hog Anahit |
Choť | Dikran Yesayan |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít