Západní Slované
větev Slovanů / From Wikipedia, the free encyclopedia
Západní Slované je západní větev Slovanů, hovořící západoslovanskými jazyky, která zahrnuje Poláky (spolu s Kašuby a Slezany), Čechy (spolu s Moravany), Slováky, Lužické Srby a historicky také kmeny Polabských Slovanů (Obodrité, Veneté). Tyto národy tvoří většinu populace a historicky utvářeli kulturu u současných států Polska, Česka a Slovenska a v rámci nich také regionů Moravy, Slezska, Kašubska a Lužice.
Západní Slované | |
---|---|
Země majoritně obývané západními Slovany (označené světle zelenou) | |
Populace | |
>82 milionů | |
Země s významnou populací | |
Česko, Slovensko, Polsko (Menšiny: Bělorusko, Litva, Maďarsko, Německo, Ukrajina) | |
Jazyk(y) | |
Západoslovanské jazyky: Čeština, Polština, Slovenština, Slezština, Moravština, Srbština | |
Náboženství | |
zejména římskokatolické, také minorita luteránů, jiné či bez vyznání | |
Příbuzné národy | |
východní Slované, jižní Slované |
Západoslovanské národy se vyvinuly pod vlivem západního křesťanství[1], což způsobilo kulturní oddělení od jiných slovanských skupin: zatímco východní a většina jižních Slovanů (s výjimkou Chorvatů a Slovinců) konvertovala k pravoslavnému křesťanství a byli kulturně ovlivňováni Byzantskou říší, západní Slované konvertovali k římskokatolické církvi.