![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/Harmonic_partials_on_strings.svg/langcs-640px-Harmonic_partials_on_strings.svg.png&w=640&q=50)
Základní frekvence
nejnižší frekvence periodického průběh signálu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Základní frekvence je nejnižší frekvence periodického průběh signálu. V hudbě je základní tón (fundament[1]) nejnižší vnímaný tón, který je přítomný. V termínech superpozice sinusových signálů (ve Fourierově řadě) je základní frekvence nejnižší frekvencí sinusového průběhu v součtu. Základní frekvence se obvykle označuje f0 (nebo FF), jako první frekvence při číslování od nuly[2][3][4]. Někdy se používá zkratka f1, jako první harmonická[5][6][7][8][9]. (Druhá harmonická je pak f2 = 2⋅f1, atd. Při tomto zápisu by nultá harmonická byla 0 Hz.)
„ | Protože základní frekvence je nejnižší frekvence, a je také vnímána jako nejhlasitější, sluch ji identifikuje jako určitou výšku tónu [harmonické spektrum].... Lidský sluch nevnímá jednotlivé složky samostatně, ale smíchané do jednoho tónu[10]. | “ |
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c5/Harmonic_partials_on_strings.svg/320px-Harmonic_partials_on_strings.svg.png)