![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/de/William_Thomson_1st_Baron_Kelvin.jpg/640px-William_Thomson_1st_Baron_Kelvin.jpg&w=640&q=50)
William Thomson
britský fyzik / From Wikipedia, the free encyclopedia
William Thomson, OM, GCVO, PC (26. června 1824, Belfast – 17. prosince 1907, Netherhall u Largsu, Skotsko), známý spíše pod svým šlechtickým jménem lord Kelvin z Largsu, byl britský matematik, matematický fyzik, inženýr a vynálezce. Po dlouhých 53 let byl profesorem přírodní filozofie na Glasgowské univerzitě, kde se zabýval matematickou analýzou elektřiny, formuloval první a druhý termodynamický zákon a velmi se zasloužil o rozvoj vznikajícího oboru fyziky. Byl zvolen prezidentem Královské společnosti a jako první britský vědec byl povýšen do Sněmovny lordů.[1]
William Thomson – lord Kelvin | |
---|---|
![]() William Thomson - lord Kelvin | |
Narození | 26. června 1824 Belfast |
Úmrtí | 17. prosince 1900 (ve věku 76 let) Netherhall u Largsu, Skotsko |
Alma mater | Glasgowská univerzita Univerzita v Cambridgi Peterhouse Royal Belfast Academical Institution |
Pracoviště | Glasgowská univerzita |
Obory | fyzika, mechanika a termodynamika |
Ocenění | společník Královské společnosti (1851) Bakerian Lecture (1856) Královská medaile (1856) Keithova cena (1861) Ponceletova cena (1873) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Margaret Crum (1852–1870) Frances Anna Blandy (1874–1907) |
Rodiče | James Thomson a Margaret Gardiner |
Příbuzní | Elizabeth King (sourozenec) |
Podpis | ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3f/Sir_William_Thomson%2C_Baron_Kelvin%2C_1824_-_1907._Scientist%2C_resting_on_a_binnacle_and_holding_a_marine_azimuth_mirror.jpg/640px-Sir_William_Thomson%2C_Baron_Kelvin%2C_1824_-_1907._Scientist%2C_resting_on_a_binnacle_and_holding_a_marine_azimuth_mirror.jpg)
Během svého života sestrojil řadu vynálezů, např. kvadrantový elektroměr, přístroje pro měření elektřiny v atmosféře nebo nový typ buzoly. Je po něm pojmenována jednotka termodynamické teploty kelvin (K), což je jedna ze sedmi základních jednotek soustavy SI. V kelvinech se uvádějí absolutní teploty. Ačkoli existence absolutní nuly byla známa již od roku 1702, kdy ji navrhl Guillaume Amontons, Thomson určil roku 1848 její přesnou hodnotu jako −273,15 °C (−459.67 °F). Je po něm rovněž pojmenován Joulův–Thomsonův jev.
V letech 1857–1866 se osobně podílel na kladení transatlantických podmořských kabelů, za což byl královnou Viktorií pasován na rytíře.