britský lékař a vědec From Wikipedia, the free encyclopedia
William Gilbert (24. května 1544, Colchester – 30. listopadu 1603, Londýn), byl anglický lékař a vědec. Je považován za otce vědy o elektřině a magnetismu. Názvy jako „elektřina“, „elektrická síla“ a „elektrická přitažlivost“ pocházejí právě od něho.
| William Gilbert | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. května 1544 Colchester |
| Úmrtí | 30. listopadu 1603 (ve věku 59 let) Londýn |
| Příčina úmrtí | Černá smrt |
| Alma mater | Kolej sv. Jana |
| Povolání | filozof, lékař, inženýr, fyzik, astronom a přírodovědec |
| Rodiče | Jerome Gilberd[1] a Jane Wingfield[1] |
| Příbuzní | William Gilbert (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho otec byl soudce. Vystudoval lékařství na Saint John College v Cambridge a v Oxfordu. V roce 1569 zahájil lékařskou praxi. V roce 1600 se stal prezidentem Royal College of Physicians. Byl osobním lékařem královny Alžběty I. a jejího následníka Jakuba I. (1566 - 1625), syna Marie Stuartovny, jež byla sestřenicí královny Alžběty. K fyzice ho přivedly až četné cesty po Evropě.
Byl celoživotním starým mládencem. Zemřel na mor.
Roku 1600 publikoval první a zároveň také nejvýznamnější knihu postihující fenomén elektřiny a magnetismu – De Magnete, Magneticisque Corporibus et de Magno Magnete Tellure (O magnetu, magnetických tělesech a velkém magnetu zemském). V šesti dílech popsal šest stovek pokusů s magnety a elektřinou, a to tak přesně, že jsou i dnes snadno replikovatelné. Zelektrizoval mnohé látky, například jantar. Následně usoudil, že přitažlivá síla magnetu a takto zelektrizovaného jantaru nemá stejnou fyzikální povahu, což ovšem nebylo zcela správné.[2] Objevil ale, že elektrický náboj i magnetickou přitažlivost těles lze zrušit vystavením ohni. Zavedl pojem magnetické indukce. Revoluční byly zejména jeho závěry o magnetismu planety. Definoval magnetické póly Země a spočítal, že leží nedaleko zeměpisných pólů – a proto také funguje kompas. Do té doby stále vládla představa, že někde u severního pólu se tyčí obrovské magnetické hory, k nimž vlastně střelka kompasu ukazuje.[3] Než učinil tento převratný objev ohledně magnetických pólů Země testoval při námořnických plavbách i hypotézy, které dnes znějí trochu úsměvně, např. jestli blízkost česneku vychýlí střelku kompasu.[4]
Sestrojil první elektroskop (Gilbertovo versorium).
Jeho bratr vydal po Williamově smrti, roku 1651, nedokončené, ale závažné dílo De Mundo Nostro Sublunari Philosophia Nova, kde se zabývá astronomií a hájí Koperníkův heliocentrismus a také Koperníkův názor, že Země se otáčí kolem své osy.[5] Přitažlivé síly mezi planetami ovšem vysvětloval striktně magnetismem (ostatně ještě i Galileo tak činil).
Gilbert (značka Gb) je dnes již nepoužívaná jednotka magnetického či magnetomotorického napětí (1 Gb = 0,795775 A).
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
