Víkend
From Wikipedia, the free encyclopedia
Víkend (z anglického week – týden, end – konec, tedy konec týdne) je označení pro dva poslední dny v týdnu – sobotu a neděli.
Již od starověku se vyskytuje sedmidenní týden, kdy je po šesti dnech práce jeden den věnován odpočinku. V judaismu tento model vychází ze stvoření světa v Genesis, kde Bůh sedmého dne odpočíval. Křesťanství jej přejalo a den odpočinku ze soboty (šabat) přesunulo na neděli, která byla dnem vzkříšení Ježíše Krista. Teprve ve 20. století se začal vlivem socialistických myšlenek prosazovat pětidenní pracovní týden a nedělní volno bylo rozšířeno i na sobotu. V Česku byl pětidenní pracovní týden zaveden vyhláškou ministerstva práce z 29. září 1968. Zavádění bylo postupné, navíc se až do roku 1990 vyhlašovaly několikrát za rok pracovní soboty.