Volby do 3. Knesetu se v Izraeli konaly 26. července 1955. Výsledkem bylo vítězství levice vedené stranou Mapaj Davida Ben Gurion. Volební účast byla 80,7 %.
| Izrael
|
| Součást seriálu: |
|
| strana | hlasů | % hlasů | křesel na začátku funkčního období |
křesel na konci funkčního období |
|---|---|---|---|---|
| Mapaj | 274 735 | 32,2 | 40 | 40 |
| Cherut | 107 190 | 12,6 | 15 | 15 |
| Všeobecní sionisté | 87 099 | 10,2 | 13 | 13 |
| Národní náboženská strana[p 1] | 77 936 | 9,1 | 11 | 11 |
| Achdut ha-Avoda | 69 475 | 8,2 | 10 | 10 |
| Mapam | 62 401 | 7,3 | 9 | 9 |
| Náboženská fronta Tóry[p 2] | 39 836 | 4,7 | 6 | 6 |
| Maki | 38 492 | 4,5 | 6 | 6 |
| Progresivní strana | 37 661 | 4,4 | 5 | 5 |
| Demokratická kandidátka izraelských Arabů | 15 475 | 1,8 | 2 | 2 |
| Pokrok a práce | 12 511 | 1,5 | 2 | 2 |
| Zemědělství a rozvoj | 9 791 | 1,1 | 1 | 1 |
| Sefardové a orientální komunity | 6 994 | 0,8 | 0 | 0 |
| Arabská kandidátka - Střed | 4 484 | 0,5 | 0 | 0 |
| Likud - Lidové ekonomické hnutí | 3 044 | 0,4 | 0 | 0 |
| Jemenitské sdružení | 2 459 | 0,3 | 0 | 0 |
| Synové Jemenu a Náboženské nestranické hnutí - Původní náboženská kandidátka | 2 448 | 0,3 | 0 | 0 |
| Kandidátka nových imigrantů | 1 188 | 0,1 | 0 | 0 |
| Svaz starších pracujících | ||||
| Celkem | 853 219 | 100 | 120 | 120 |
Na rozdíl od druhého Knesetu byl třetí Kneset jedním z nejstabilnějších v izraelských dějinách. Během funkčního období Knesetu se vyměnily pouze dvě vlády a do dnešní doby (2010) se jedná o jediný Kneset, během něhož nedošlo k rozdělování či slučování politických stran. Obdobně jako v prvním a druhém Knesetu byl i ve třetím Knesetu jeho předsedou Josef Šprincak, a to až do své smrti 28. ledna 1959. Ve funkci jej nahradil poslanec za stranu Achdut ha-Avoda Nachum Nir.
Sedmá vláda
Na začátku třetího Knesetu vytvořil David Ben Gurion 3. listopadu 1955 v pořadí sedmou izraelskou vládu (během předchozích dvou Knesetů bylo celkem šest vlád; dvě v prvním a čtyři ve druhém). Jeho strana Mapaj vytvořila koaliční vládu s Národní náboženskou frontou (která se později přejmenovala na Národní náboženskou stranu), Mapam, Progresivní stranou, Achdut ha-Avodou a třemi stranami izraelských Arabů (Demokratickou kandidátkou pro izraelské Araby, Pokrokem a prací a Zemědělství a rozvojem). Vláda měla 16 ministrů. Vláda padla po Ben Gurionově rezignaci dne 31. prosince 1957 kvůli prosakování informací ze zasedání vlády.
Osmá vláda
Osmou vládu vytvořil Ben Gurion o týden později dne 7. ledna 1958 se stejnými koaličními partnery. Stejný zůstal i počet ministrů. Osmá vláda padla po Ben Gurionově rezignaci ze dne 5. července 1959 poté, co levicové strany hlasovaly proti vládnímu návrhu na prodej zbraní Západnímu Německu a odmítly opustit koalici. Volby do čtvrtého Knesetu pak byly svolány na 3. listopadu 1959.
Poznámky
- Původně koalice stran Mirzachi a ha-Po'el ha-Mizrachi, která kandidovala pod názvem Národní náboženská fronta, před změnou názvu na ha-Po'el ha-Mizrachi-Mizrachi a poté během funkčního období Knesetu na název Národní náboženská strana.
- Náboženská fronta Tóry si změnila název na Agudat Jisra'el - Po'alej Agudat Jisra'el. Následně se před volbami v roce 1959 vrátila ke svému původnímu názvu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1955 na anglické Wikipedii.
Literatura
- ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9.
- ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Volby do Knesetu 1955 na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Historický přehled 3. Knesetu
- (anglicky) Kneset – Volební výsledky
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
