From Wikipedia, the free encyclopedia
Violka slatinná (Viola stagnina, syn.: Viola persicifolia) je vytrvalá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). Dorůstá výšky cca nejčastěji 12–20 cm. Oddenek je krátký, přímý až šikmý. Listy jsou jednoduché, čepele listů na bázi uťaté, jsou kopinaté až úzce trojúhelníkovité, na okraji vroubkovaně pilovité. Lodyha se vytváří, přízemní růžice listů chybí. Na bázi listů jsou palisty, které jsou úzce kopinaté až úzce eliptické na okraji celokrajné či až hrubě zubaté, brvité nebo nikoliv. Na květní stopce jsou v horní třetině 2 listénce. Květy jsou nevonné. Přívěsky kališních lístků jsou špičaté, až 7 mm dlouhé. Korunní lístky jsou dosti světlé, smetanové s fialovými žilkami, vzácněji nafialovělé, ostruha bývá nazelenalá. Kvete od května do července. Plodem je tobolka.
Violka slatinná | |
---|---|
Violka slatinná (Viola stagnina) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
Čeleď | violkovité (Violaceae) |
Rod | violka (Viola) |
Binomické jméno | |
Viola stagnina Kit. ex Schult., 1814 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Roste v Evropě, ve Středomoří a na Balkáně většinou chybí, na sever je rozšířena až po jižní Skandinávii, na východ až po střední Sibiř.
V ČR se vyskytuje roztroušeně, hlavně v nížinách, místy i výše v rybničnatých pánvích, většinou do 400 m n. m. Najdeme ji v bezkolencových loukách svazu Molinion, v kontinentálních zapavovaných loukách svazu Cnidion venosi, někdy i v lemech a na světlinách tvrdých luhů. Je to silně ohrožený (C2) druh flóry ČR.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.