americký atlet From Wikipedia, the free encyclopedia
Vincent "Vince" Edward Matthews (* 16. prosince 1947 Queens, New York) je bývalý americký atlet, sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz.
| Vincent Matthews | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Narození | 16. prosince 1947 (76 let) Queens |
| Stát |  Spojené státy americké |
| Výška | 187 cm |
| Kariéra | |
| Disciplína | 400 m |
| Účasti na LOH | 1968, 1972 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| zlato | LOH 1968 Mexiko | štafeta 4 × 400 m |
| zlato | LOH 1972 Mnichov | běh na 400 m |
Výrazněji se prosadil ve svých 20 letech, když vybojoval stříbrnou medaili v běhu na 400 metrů (45,1/45,13) na Panamerických hrách, které v roce 1967 pořádal kanadský Winnipeg. Na stejných hrách vybojoval zlatou medaili jako člen štafety USA na 4 × 400 metrů (3:02,0).
Ve stejném roce reprezentoval Matthews americký kontinent na premiérovém utkání Amerika-Evropa (9.–10. srpna 1967) v kanadském Montrealu – na 400 m zvítězil v čase 45,0 před pozdějším olympijským vítězem Lee Evansem a byl členem vítězné štafety na 4 × 400 m (3:03,6).
V roce 1967 byl také druhý na mistrovství USA (AAU) v Bakersfieldu – opět za Evansem, a v červnu 1968 byl na stejném mistrovství v kalifornském Sacramentu znovu druhý těsně za Evansem (oba 45,0 sekundy), čímž jen potvrdil pozici amerického muže č. 2 v běhu na 400 metrů – to mu samozřejmě dávalo značné naděje pro blížící se olympijské hry v Mexiku.
V srpnu 1968 vytvořil Matthews na vysokohorské dráze v Echo Summit, pozdějším dějišti americké kvalifikace pro olympijské hry v Mexiku, nový světový rekord – 44,4 sekundy. Nemohl však být oficiálně uznán, protože Matthews použil místo treter s hřeby obuv s neschválenými „štětičkami“ (ze stejného důvodu nebyly uznány světové rekordy Johna Carlose 19,7/19,92 na 200 m a Lee Evanse 44,0 na 400 metrů, dosažené brzy nato na stejném stadionu při olympijské kvalifikaci atletů USA).
Na kvalifikaci amerických atletů v září 1968 v Echo Summit doběhl ovšem Matthews v čase 44,8 dosti překvapivě až na čtvrtém místě za Evansem (44,0), Larrym Jamesem (44,1) a Ronaldem Freemanem (44,4) – a pro individuální olympijský závod na 400 m se nekvalifikoval. Čtvrté místo mu však zajistilo účast na olympijských hrách alespoň ve štafetě, a na olympijské hry do Mexika tak odcestoval. Ve štafetě na 4 × 400 metrů tým USA nejdříve v rozběhu vyrovnal olympijský rekord (3:00,7), ve finále potom Matthews společně s Larrym Jamesem, Jamesem Freemanem a Lee Evansem vybojoval zlatou medaili a stal se spolutvůrcem nového světového rekordu 2:56,1 (2:56,16), který byl vyrovnán až v roce 1988 a překonán teprve v roce 1992 na olympijských hrách v Barceloně – a stal se tak nakonec nejdéle přežívajícím z tehdejší mexické záplavy světových rekordů.
Po mexických hrách Matthews aktivní činnosti zanechal, v roce 1969 ukončil studium historie a oženil se. K atletice se vrátil až v květnu 1972.
Na olympijské hry do Mnichova v roce 1972 se už na individuální čtvrtce kvalifikoval (třetí místo na federální olympijské kvalifikaci v Eugene), ale do Mnichova rozhodně nepřiletěl jako kandidát na zlatou medaili – odborníci favorizovali především Wayneho Colletta a někteří i Johna Smitha. Na rozdíl od olympijských her v roce 1968 však teď měl Matthews možnost uspět jak v individuálním běhu, tak i ve štafetě na 4 × 400 metrů.
Dokonale se mu to podařilo v individuálním závodě, kde časem 44,66 vytvořil nové elektricky měřené osobní maximum a vybojoval zlatou medaili. Částečně mu to usnadnilo i svalové zranění, které ve finálovém běhu utrpěl jeho krajan John Smith a které Smithovi znemožnilo olympijské finále dokončit.
Další Matthewsovo olympijské účinkování v Mnichově ovšem ukončil protest obou Afroameričanů při vyhlašování vítězů v běhu na 400 metrů – interpretovaný jako upozornění na postavení černošského obyvatelstva v USA.
Samotné finále běhu se odbývalo v už tak dosti zjitřené atmosféře, dva dny po útoku vražedného komanda (5. září 1972 ráno) na izraelské sportovce v mnichovské olympijské vesnici - a běželo se v důsledku narušení olympijského programu o den později, než původně mělo (a s dlouhým, třídenním, odstupem od semifinále). Jak Matthews, tak i jeho stříbrný krajan Wayne Collett přišli na stupně vítězů nikoli v povinných teplácích a teniskách, ale Collett bosky, v trenýrkách a tričku se startovním číslem, ve kterém běžel finále, Matthews potom v propocené a z kalhot vystrčené mikině, přes kterou měl nedbale přehozenou nezapnutou teplákovou bundu. Oba černí Američané si poté stoupli na nejvyšší stupínek, k vlajce USA se otáčeli bokem, nesledovali ceremoniál, povídali si, brali do ruky a prohlíželi si Matthewsovu zlatou medaili, dělali nejrůznější grimasy, hrbili se a Matthews si mnul bradu. A především – neposlouchali s náležitou úctou hymnu USA.[1]. To bylo bráno jako politický manifest a oba dostali od MOV (stejně jako jejich krajané Tommie Smith a John Carlos po medailovém ceremoniálu běhu na 200 metrů na olympijských hrách 1968 v Mexiku) zákaz dalšího startu na olympiádě, což znemožnilo start štafety USA na 4 × 400 metrů: po diskvalifikaci obou medailistů a po zranění Johna Smitha zbyl Spojeným státům už jenom jediný štafetový běžec (Lee Evans) a při jejich neúčasti si zlatou medaili odnesla štafeta Keni.
Tím atletická kariéra Vincenta Matthewse v podstatě skončila. Přesto se na dráze ještě objevil – v roce 1973, jako člen americké profesionální atletické skupiny ITA. V profesionálním angažmá opět závodil se starými přáteli ze zlaté olympijské štafety z Mexika (Lee Evans, Larry James) a zakotvili tu i jiní slavní sprinteři druhé poloviny šedesátých let (Jim Hines, Melvin Pender, John Carlos, Jean-Louis Ravelomanantsoa). V halové sezóně 1973 běžel Matthews 440 yardů za 48,2 sekundy, 500 yardů za 56,5 sekundy a 500 metrů za 1:03,6 minuty. A zatímco Lee Evans či Larry James vydrželi v profesionálním angažmá až do poloviny sedmdesátých let, Vincent Matthews už po roce 1973 nepokračoval.
Čas 44,66 sekundy, kterým Matthews zvítězil na olympijských hrách v Mnichově, byl sice daleko za tehdy platným světovým rekordem Lee Evanse (43,86), byl ovšem nejlepším elektronicky měřeným nížinným časem v běhu na 400 m všech dob (předtím západní Němec Karl Honz - 44,70 sekundy, s ruční časomírou ovšem Wayne Collett, 44,1 sekundy, na olympijské kvalifikaci USA 9.7.1972 v Eugene). Matthewsův nížinný rekord překonal v roce 1976 na olympijských hrách v Montrealu časem 44,26 sekundy Kubánec Alberto Juantorena.
| rok | výkon | pořadí svět | nejlepší elektronicky měřený výkon |
|---|---|---|---|
| 1965 | 47,8 | ||
| 1966 | 45,9x | 12= | |
| 1967 | 45,0 | 45,15 | |
| 1968 | 44,4 | 3= | 44,86 |
| 1969 | --- | --- | --- |
| 1970 | --- | --- | --- |
| 1971 | --- | --- | --- |
| 1972 | 44,66 | 5 |
= stejného výkonu dosáhli dva atleti či více atletů
x výkon na 440 yardů minus 0,3 sekundy
| výkon | pořadí | místo | datum | závod |
|---|---|---|---|---|
| 44,4 | 1 | Echo Summit | 31.8.1968 | |
| 44,66 | 1 | Mnichov | 7.9.1972 | olympijské hry |
| 44,7 | 1 | Mnichov | 24.8.1972 | předolympijský mítink |
| 44,86 | 4 | Echo Summit | 14.9.1968 | kvalifikace atletů USA pro olympijské hry v Mexiku |
| 44,8 | 1 | Los Angeles | 4.6.1972 | |
| 44,8x | 4 | Los Angeles | 9.6.1972 | |
| 44,8 | 2 (semifinále) | Eugene | 7.7.1972 | kvalifikace atletů USA pro olympijské hry v Mnichově |
| 44,94 | 1 (semifinále) | Mnichov | 4.9.1972 | olympijské hry |
| 44,9 | 3 | Eugene | 9.7.19872 | kvalifikace atletů USA pro olympijské hry v Mnichově |
| 45,13 | 2 | Winnipeg | 30.7.1967 | Panamerické hry |
x výkon na 440 yardů minus 0,3 sekundy
| výkon | atlet | pořadí | místo | datum |
|---|---|---|---|---|
| 43,8 | Lee Evans (USA), 1947 | 1 | Mexico City | 18.10.1968 |
| 43,9 | Larry James USA), 1947 | 2 | Mexico City | 18.10.1968 |
| 44,4 | Vincent Matthews (USA), 1947 | 1 | Echo Summit | 31.8.1968 |
| 44,4 | Ronald Freeman (USA), 1947 | 3 | Mexico City | 18.10.1968 |
| 44,9 | Wayne Collett (USA), 1949 | 1 (semifinále) | Echo Summit | 13.9.1968 |
| 44,9 | Martin Jellinghaus (SRN), 1944 | 1 (semifinále) | Mexico City | 17.10.1968 |
| 45,0 | Amadou Gakou (Senegal), 1940 | 4 | Mexico City | 18.10.1968 |
| 45,1 | Emmett Taylor (USA) | 2 | Los Angeles | 30.6.1968 |
| 45,2x | David Morton (USA) | 1 | Fort Worth | 4.5.1968 |
| 45,2 | Michael Mondane (USA) | 2 (semifinále) | Echo Summit | 13.9.1968 |
| 45,2 | James Kemp (USA), 1944 | 5 | Echo Summit | 14.9.1968 |
| 45,2 | Harold Francis (USA) | 6 | Echo Summit | 14.9.1968 |
| 45,2 | Tommie Smith (USA), 1944 | 1 | Victoria | 28.9.1968 |
| výkon | atlet | pořadí | místo | datum |
|---|---|---|---|---|
| 43,8 | Lee Evans (USA), 1947 | 1 | Mexico City | 18.10.1968 |
| 43,9 | Larry James (USA), 1947 | 2 | Mexico City | 18.10.1968 |
| 44,4 | Vincent Matthews (USA), 1947 | 1 | Echo Summit | 31.8.1968 |
| 44,4 | Ronald Freeman (USA), 1947 | 3 | Mexico City | 18.10.1968 |
| 44,5+ | Tommie Smith (USA), 1944 | 1 | San Jose | 20.5.1967 |
| 44,6x | Adolph Plummer (USA), 1938 | 1 | Tempe | 25.5.1963 |
| 44,9 | Otis Davis (USA), 1932 | 1 | Řím | 6.9.1960 |
| 44,9 | Carl Kaufmann (SRN), 1936 | 2 | Řím | 6.9.1960 |
| 44,9 | Michael Larrabee (USA), 1933 | 1 | Los Angeles | 12.9.1964 |
| 44,9x | Theron Lewis (USA), 1944 | 1 | Soiux Falls | 4.6.1966 |
| 44,9x | Wendell Mottley (Trinidad a Tobago), 1941 | 1 | Kingston | 11.8.1966 |
| 44,9 | Wayne Collett (USA), 1949 | 1 (semifinále) | Echo Summit | 13.9.1968 |
| 44,9 | Martin Jellinghaus (SRN), 1944 | 1 (semifinále) | Mexico City | 17.10.1968 |
| výkon | atlet | pořadí | místo | datum |
|---|---|---|---|---|
| 44,1 | Wayne Collett (USA), 1949 | 1 | Eugene | 9.7.1972 |
| 44,2 | Fred Newhouse (USA), 1948 | 1 (semifinále) | Eugene | 7.7.1972 |
| 44,3 | John Smith (USA), 1950 | 2 | Eugene | 9.7.1972 |
| 44,6+ | Lee Evans (USA), 1947 | 1 | Los Angeles | 15.4.1972 |
| 44,66 | Vincent Matthews (USA), 1947 | 1 | Mnichov | 7.9.1972 |
| 44,70 | Karl Honz (SRN), 1951 | 1 | Mnichov | 21.7.1972 |
| 44,92 | Julius Sang (Keňa), 1948 | 3 | Mnichov | 7.9.1972 |
| 44,9x | Steve Williams (USA), 1953 | 1 | El Paso | 13.5.1972 |
| 45,13 | Charles Asati (Keňa), 1946 | 4 | Mnichov | 7.9.1972 |
| 45,1x | Edesel Garrison (USA), 1950 | 1 | Palo Alto | 20.5.1972 |
| 45,1 | Larance Jones (USA), 1951 | 2 | Eugene | 3.6.1972 |
| výkon | atlet | pořadí | místo | datum |
|---|---|---|---|---|
| 43,8 | Lee Evans (USA), 1947 | 1 | Mexico City | 18.10.1968 |
| 43,9 | Larry James (USA), 1947 | 2 | Mexico City | 18.10.1968 |
| 44,1 | Wayne Collett (USA), 1949 | 1 | Eugene | 9.7.1972 |
| 44,2x | John Smith (USA), 1950 | 1 | Eugene | 26.6.1971 |
| 44,2 | Fred Newhouse (USA), 1948 | 1 (semifinále) | Eugene | 7.7.1972 |
| 44,4 | Vincent Matthews (USA), 1947 | 1 | Echo Summit | 31.8.1968 |
| 44,4 | Ronald Freeman (USA), 1947 | 3 | Mexico Cirty | 18.10.1968 |
| 44,4x | Curtis Mills (USA) | 1 | Knoxville | 21.6.1969 |
| 44,5+ | Tommie Smith (USA), 1944 | 1 | San Jose | 20.5.1967 |
| 44,6x | Adolph Plummer (USA), 1938 | 1 | Temnpe | 25.5.1963 |
x výkon na 440 yardů minus 0,3 sekundy
+ mezičas v běhu na 440 yardů
| rok | pořadí |
|---|---|
| 1967 | 2. místo |
| 1968 | 4. místo |
| 1969 | x |
| 1970 | x |
| 1971 | x |
| 1972 | 1. místo |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
