Vilém Tell

Tento článek je o hrdinovi ze švýcarské lidové legendy. Další významy jsou uvedeny na stránce Vilém Tell (rozcestník).

Vilém Tell (německy Wilhelm Tell, francouzsky Guillaume Tell, italsky Guglielmo Tell, rétorománsky Guglielm Tell) je legendární švýcarský lidový hrdina.

Vilém Tell
Narození	Uri
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Legenda o Vilému Tellovi

Tato legenda je námětem mnoha pověstí i moderních kulturních obsahů. Je prvně písemně zaznamenána v kronice z 15. století (Weisses Buch von Sarnen z roku 1475) a v tzv. Bundeslied, Písni o konfederaci zvané též Tellenlied, tedy Píseň o Tellovi, jež vznikla kolem roku 1470. Legenda pochází patrně ze století čtrnáctého. V legendě vystupuje Vilém Tell, zázračný střelec z kuše, jako vůdce povstání proti habsburskému místodržícímu (Landvoigt) Albrechtu Gesslerovi. Tell usiluje o nezávislost tehdejších švýcarských kantonů. Skutečná existence místodržícího Gesslera však není spolehlivě doložena, a tím není doložena ani existence Tella, přesto výzkum z roku 2004 ukázal, že 60 % Švýcarů věří, že existoval.^[1]

Zajetí Viléma Tella (mozaika), fasáda Zemského muzea v Curychu

Nejznámější peripetií legendy je, že Vilém Tell, přinucen k tomu nepřáteli, sestřelil kuší jablko z hlavy svého syna, čímž zachránil jemu i sobě život. Existuje nicméně řada verzí legendy, přičemž je příběh sestřelení jablka v každé z nich jinak zarámován. Jako symbol však Vilém Tell velmi ovlivnil například švýcarské hnutí odporu proti Napoleonu Bonapartovi a je dodnes švýcarským národním hrdinou. V 19. století zaujal i jiné kulturní okruhy a stal se celoevropským symbolem rebelie, především díky divadelní hře Friedricha Schillera Wilhelm Tell, která měla premiéru roku 1804. Schillerova hra se pak roku 1829 stala předlohou k francouzskému libretu k opeře Gioacchina Rossiniho Guillaume Tell. Zejména svižná předehra k této Rossiniho poslední opeře se stala jednou z nejpopulárnějších v operní historii.

Tellova kaple na břehu Lucernského jezera (Vierwaldstättersee), reprodukce rytiny v knižním vydání Schillerova dramatu z roku 1914

Legenda o Vilému Tellovi byla prvně zfilmována již roku 1900 Charlesem Pathém, téhož roku vznikl i film v režii Alice Guy. K nejznámějším televizním zpracováním patří 72dílný seriál Crossbow z roku 1987.^[2]

Mytologové prokázali, že postava zázračného střelce sestřelujícího jablko z hlavy se objevuje v řadě dávných textů, zejména severských a germánských, jako byly Ditrychova sága, Palnatoki a jiné, ale i v perských či balkánských legendách. Švýcarský Wilhelm Tell tak zosobnil jakýsi archetyp. Tell též vykazuje podobnosti s některými jinými lidovými hrdiny (Robin Hood, William Wallace aj.).

Reference

1. news.search.ch [online]. [cit. 2013-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-13.
2. http://www.csfd.cz/film/69723-villem-tell/

Literatura

• Bergier, Jean-François. Wilhelm Tell: Realität und Mythos. München: Paul List Verlag, 1990.
• Schärer, Arnold Claudio, Und es gab Tell doch, Lucerne, 1986, ISBN 3-85725-106-9
• TISOVSKÝ, Tobiáš Eliáš. Vilém Tell. Praha: F. Šimáček, 1910. 64 s. Dostupné online.
• SCHILLER, Friedrich. Vilém Tell. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1892. 120 s. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém Tell na Wikimedia Commons
• Digitalizovaná vydání díla Vilém Tell v České digitální knihovně
• Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „William Tell“.
• Profil na stránkách Swiss Info.ch^{[nedostupný zdroj]}