![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Vil%25C3%25A9m_z_Land%25C5%25A1tejna_%2528B._Paprocki%25CB%2590_Diadochos_id_est_svccessio%252C_1602%2529.png/640px-Vil%25C3%25A9m_z_Land%25C5%25A1tejna_%2528B._Paprocki%25CB%2590_Diadochos_id_est_svccessio%252C_1602%2529.png&w=640&q=50)
Vilém z Landštejna
český šlechtic / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vilém z Landštejna († 1356) byl český šlechtic z rodu Landštejnů („pánů stříbrné růže“). Patřil vedle Jindřicha z Lipé, Petra z Rožmberka a Viléma z Valdeka k nejmocnějším českým pánům za vlády Jana Lucemburského. Později se stal věrnou oporou Karla IV.
Vilém z Landštejna | |
---|---|
![]() Vilém z Landštejna (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602) | |
Nejvyšší purkrabí Českého království | |
Ve funkci: 1351 – 1356 | |
Panovník | Karel IV. (I.) |
Předchůdce | Hynek z Dubé |
Nástupce | Ješek z Vartemberka a z Veselé |
Moravský zemský hejtman | |
Ve funkci: 1345 – 1351 | |
Panovník | Jan Lucemburský, Karel IV. (I.) |
Předchůdce | Albert a Štěpán ze Šternberka |
Nástupce | Jan Meziříčský z Lomnice |
Podkomoří Českého království | |
Ve funkci: 1333 – 1336 | |
Panovník | Jan Lucemburský |
Předchůdce | Záviš |
Nástupce | Oldřich Pluh z Rabštejna |
Zemský soudce | |
Ve funkci: 1320 – 1340 | |
Panovník | Jan Lucemburský |
Narození | 13. století |
Úmrtí | 1356 České království ![]() |
Národnost | Čech |
Choť | Eliška z Dubé |
Děti | Jan, Vilém, Ojíř, Litold, Vítek, Petr, Anežka a neznámá dcera |
Příbuzní | Smil z Ledenic (sourozenec) Anežka z Lichtenburka[1], Eliška z Lichtenburka[1] a Markéta z Lichtenburka (vnoučata) |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl synem Vítka z Landštejna, po němž zdědil statky Třeboň a Landštejn, a dále získal Nové Hrady, Sviny, Lomnici a Hlubokou. V letech 1333–1336 byl jmenován královským podkomořím. V letech 1320–1340 zastával funkci zemského sudího, v období 1345–1351 byl moravským zemským hejtmanem a v letech 1351–1356 nejvyšším purkrabím. Jeho manželkou byla Eliška z Dubé, se kterou měl syny Jana, Viléma, Ojíře, Litolta, Vítka a Petra mnicha.[2] Roku 1356 podlehl zraněním, která utrpěl v souboji se svým příbuzným Jindřichem z Hradce, s nímž vedl spor o průběh obchodní stezky z Podunají do českého vnitrozemí.[3]